horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Issac Asimov - Předehra k Nadaci

Tisk

Od chlapů jsem dostal ke čtyřicátinám novou, luxusní edici kompletní série Nadace. Konečně jsem sebral síly a pustil jsem se do ní. Budu číst dle chronologické posloupnosti děje, tedy úplně jinak, než to Asimov postupně psal. Kdysi mě uhranula zejména Nadace a Říše, kterou považuji za jednu z nejlepších knížek vůbec (jsem trochu žádostiv, jestli/jak změním názor, až se k ní propracuji tentokrát). Předehra k Nadaci mě nechci říct zklamala, ale přeci jen doba pokročila a z čeho jsem byl kdysi u vytržení, nad tím se dneska spíš pousměju. Mladý Hari Seldon putuje po Trantoru v doprovodu dokonalé Dors, poznává různé sektory a v každém se dostává do velmi akčních problémů. V zádech má naštěstí vlivného přítele Umhomina, který ho nutí k rozpracování psychohistorie, protože ji považuje za jedinou šanci pro upadající Říši. Právě postava Umhomina mi přivodila největší zklamání (bylo mi líto, že se Asimov takhle vykrádá) a zároveň největší radost (na konci autor dokázal, že zůstává mistrem překvapení). Jak jsem Demerzela prokouknul okamžitě (a naivně jsem si pochleboval, jak jsem z těch severskejch detektivek ve střehu), tak mě na konci Asimov zase parádně dostal a uvědomil jsem si, že mě má přesně tam, kde chtěl. Takže konec notně vylepšil všelijaký dojem z celé knihy a já už se těším na další díl.

 

Lars Kepler - Lovec králíků

Tisk

Přečtěte si můj dojem z předchozí Keplerovky Stalker. V Králikovi je to nämlich das selbe a eště horší. Zaříkávám se, že už severskou detektivku do ruky nevemu (hned tak ;). Prostě mě to nebaví, a skoro mi přijde, že to za Ahndorilovce napsal nějakej počítač dle zaběhnutého a osvědčeného algoritmu. Podle recenzí na webu nejsem ve svém příkrém hodnocení sám. Vraha jsem správně odhadl asi kapitolu po tom, co se v knize objevil a pokus z něj po půlce knihy sejmout podezření byl sice v mém případě úspěšný, ale v závěru jen velmi krkolomně vysvětlený. Samozřejmě jako vždy krev stříká proudem, kalhotky se sundavaj a Joona je neomylnej. Připadá mi opravdu nesmyslný relaxovat u takhle blbý knihy. A bohužel... na posledních dvou stránkách máme zaděláno na další příběh.

 

Klínovec 2018

Tisk

Tradiční výjezd na dominantu Krušných hor jsem zase honil na poslední chvíli, ještě že se slunce rozhodlo stvořit iluzi léta uprostřed září. Bylo tak pěkně, že i moira zůstala doma. Pro dobytí Klínovce jsem zvolil osvědčenou pohodlnou trasu přes Krásný Les a až na zdržení kolem Ostrova (objížděl jsem ho spodem a zprava po trase 2011, což se na mapě jevilo jako dobrý nápad, ale ve skutečnosti jsem na tamějších bídných cestičkách ztratil spoustu času) to bylo rychlé a bezproblémové stoupání. Jako třešničku na vrchařském dortu jsem se odhodlal (protože jsem neměl Lukyho) zdolat poslední stovky metrů po sjezdovce Dámská a podařilo se mi vyšplhat vzhůru bez spadnutí z kola (ta geometrie mýho acida je k neuvěření, přední kolo drželo přilepený k zemi i v nejprudších pasážích). Na vrcholu jsem stanul přesně po dvou a půl hodinách jízdy ve 13:15. Sraz se šéfem jsem tam měl až ve dvě, tak jsem vystavil tělo horským paprskům a spočinul. Vítězný pivko jsme nedali, protože jedna hospoda byla zavřená a druhá přelidněná. Obtížně (taky narváno) jsme se prosadili ke stolu až na Božáku v Radničním Sklípku. Březňák 12° nic moc, nefiltr Krušovice 12° mnohem lepší. Játra na roštu s hranolkama standard. Pavla jsem doprovodil k autu do Abertam kolem Špičáku, Mrtvýho rybníku a z Hřebečný ještě bonusovým výšlapem na Červenou jámu. Pak už jsem to mastil přímou cestou domů, protože mě tlačil čas (od sedmi trénink). Nenajel jsem ani stovku, přesto jsem byl podivně zmožen a večerní basket nestál za moc. Už taky nic nevydržim.

TRASA (93 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Hartenberg

Tisk

Září se překonává a přinutilo mě si vzít opět dovolenou a vyrazit na kolo. Luky mě vyzvedl v 10:30 a až do Sokolova jsem dost mrznul. Holt rána jsou chladná. Z Hartenebergu (rekonstrukce probíhá pomalu ale jistě) už to byla slunečná nádhera, ale vyskytl se problém se stravováním . V Oloví U Berušky zavřeno, na Šindelce Sparta zavřená, a to už jsem měl fakt hlad, tak jsme si na hrázy U Tajchu dali klobásku a nic moc pivo. Pak už jen rychle z kopce domů, ve čtyři už jsem odemykal barák (v pět jsem vyzvedával Val na gymnastice a v půl šestý Vik na klavíru). Byl to holt takovej půldeňák.

TRASA (79 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Pade kolem komína s pivem na Pile

Tisk

Tahle obyčejná odpolední vyjížďka po kopcích v okolí se do cykloblogu prosadila pouze kvůli tomu, že dokládá nepořádek v mapových podkladech na mapy.cz. Zakufroval jsem na výjezdu z Cihelen a později jsem zjistil, že to byla chyba map a né moje. Matně jsem si totiž vzpomínal, že jsem kdysi jel podobnou trasu a vrch Obteč nad Březovou jsem dokázal objet. Jenže tehdá jsem jel dle shocartích cyklomap, které jsou holt asi přesnější. Na cykloserveru je tam totiž dokonce značená cyklotrasa. Dle mapy.cz se to ani objet nedá, ta spodní cesta kousek nad silnicí v lese ve skutečnosti není! No nic, dojel jsem si na pivo na Pilu, použil Krušnokolčí nábližku do Kolové bez zbytečného klesání, rovněž zkratkou jsem se napojil na Okružní pěšinu, projel si milovanou Odpolední stezku a naposledy se vyškrábal na kopec k vodárně a po Jungmanovce jsem dokončil okruh domů. Nastoupáno 1250 m, pěkná projížďka.

TRASA (50 km)

 


Strana 1 z 50

Galerie

Právě připojeni - hostů: 18