horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Okolo Jesenice na beach do Sokolova

Tisk
Oni ty výlety s cyklošerpou Lukym jsou pěkný všechny, ale ten ze čtvrtka 8.7. byl obvzlášť vypečenej s křupavou bíčí kůrčičkou. Sraz s Lukášem byl stejně jako minule v 9:45 u čerpačky v Lokti, Dan se připojil v 10:15 u sokolníka na starym sokolovskym náměstí. Cíl etapy byl jasný - objet Jesenickou přehradu a v pět stihnout beach v Sokolově na koupáku. Vedlejší pivní cíle není třeba zdůrazňovat. Výškový profil tratě určovala Ohře, jejíž tok jsme poctivě kopírovali po nové cyklostezce (č. 204) až do Potočiště. Nebylo tedy kopců, a i proto jsme zvládli takovou fůru kilometrů. Problémem bylo najít pořádnou hospodu na oběd, nakonec jsme vzali za vděk poloteplou klobásou ve stebnickém kempu. Naturistickou pláž jsme netrefili (mapy se rozcházejí v její přesné lokaci), tudíž nás i přešla chuť na koupání. Poslední malé pivečko jsme schlamstli v Hlavně, a jen pár minut po páté jsme dorazili na sokolovský koupák. Pinkali jsme 3 hoďky a musím říct, že závěrečnou dvacku domů jsem už valil dost na sílu. Měl jsem hlad a žízeň.

TRASA: K.Vary - Svatošky - Loket - Královské Poříčí - Sokolov - Citice - Hlavno - Dasnice - Kynšperk nad Ohří (pivo) - Hlínová - Mostov - Odrava - Potočiště - Dolní Dvory - Horní Dvory - Podhrad (málem oběd) - Malá Všeboř - Dolní Lipina - Lipová - Stebnice (pivo a klobása) - Okrouhlá - Jesenice - Lipoltov - Odrava - Nebanice (pivo a Dan prejt) - Chotíkov - Liboc - Kynšperk nad Ohří - Dasnice - Hlavno (pivo a párek nebo utopenec) - Citice - Sokolov (beach volejbal) - koupaliště Michal - Staré Sedlo - Loket - Svatošky - K.Vary ... (122 km)

 

Hřib, varhany, hovada

Tisk
Vlna veder povzbuzuje většinu lidí k povalování se u vody, nám teplomilným velí vyskočit do sedla a nechat se ochlazovat rychlou jízdou vyvolaným prouděním vzduchu. V sestavě s Lukym a Šukym jsme se v neděli vydali na první letošní výlet. Sraz byl v 9:45 u novorolských sádek, nikdo se neopozdil, jen Šuky si o čtvrthoďku přivstal. První polovinu trasy Lukáš pečlivě naplánoval lesňačkami a polňačkami (výjezd do Tatrovic byl extrémní záležitostí pro malou pilu a velké kolečko), takže jsme až na Šindelku neokusili chuť rozpáleného asfaltu. Zato jsme okusili krvežíznivost místních hovad, která z nás bez ustání nasávala, tudíž zanechávala po rozplácnutí vydatné červené fleky na našich končetinách. Na Šindelové jsme ve Spartě lokli pívo a polívku první pomoci a vydali se hledat kamenný útvar připomínající hřib. Cožpak o to, ten šutrák byl vidět ze silnice do Lípy, ale příjezdovou cestu jaksi zapomněl někdo udržovat. A tak jsme se pustili střemhlav přerostlou, 20 let nepokosenou, loukou. První zastávkou byla pamětní deska obětem Revoluční gardy (tam na nás zaútočila nějaká extra hnusná revoluční moucha velikosti a otravnosti dvojnásobného hovada), pak už nás čekal ten hříbek - no nic světobornýho, zkrátka šutr na šutru, něco jako viklan Dominik. Následoval sjezd k rotavským varhanům (včetně pěkné vyhlídky na Rotavu), odkud vedla nejdobrodružnější část výletu. Jelikož se neradi vracíme stejnou cestou, namířili jsme si to lesem po údajné čárkované stezce. Náznak jakékoliv cesty však velice záhy vymizel a my se museli s koly na ramenou proplétat mlázím a houštiním, za což nám ovšem byla odměnou kouzelná babička ze starobylého domu, která nás po vynoření z temného hvozdu napojila svou excelentní kojeneckou pramenitou vodou a jako bonus přidala několik cenných historických souvislostí (její dům byl součástí zámečku Favorit, voda z lesa má namodralou barvu a cikány poslala na falešný pramen).
Do Oloví jsme svižnou jízdou po hlavní přijeli tak akorát včas, abychom si stihli objednat oběd před zahájením finále Wimbledonu. Ač jsme Tomáše tlačili, co to šlo, bylo po prvním setu jasný, že Rafa nebude k poražení, a tak jsme po čtvrtý hodině pokračovali dál. Stihli jsme už jen vyhlídku na Medard a vzhledem k bouřící obloze vynechali závěrečné pivko u Gardnera. Loketská panoramka byla naší poslední vrcholovou prémií.

TRASA: K.Vary - Jenišov - Mírová - Jimlíkov - N.Role (sádky) - Nové Chalupy - Tatrovice - Spomyšl - Poušť - Šindelová (pamětní deska obětem Revoluční gardy, Kamenný hřib) - Rotava (Rotavské varhany) - Oloví - Dolina - Krajková - Habartov - Kluč (vyhlídka na Medard) - Svatava - Sokolov - Královské Poříčí - Loket - Hory - K.Vary ... (82 km)

 

Franz Werfel - Verdi

Tisk
Hodně měsíců trvalo, než jsem zlouskal tuhle biografii o věhlasném italském skladateli. Přitom rozhodně nejde o nudné dílo, spíš tak nějak nebyl čas na pořádné zakousnutí se. Téma života a díla hudebního skladatele pro mě bylo jednoznačně lákavé, jinak bych asi 400 stran tlustou knížku ani nezačínal. Dílo pokrývá krátký časový úsek Verdiho života, který strávil v  Benátkách při práci na opeře Král Lear (kterou nikdy nevydal) a mimo jiné odhaluje Verdiho problematický vztah k jinému vynikajícímu skladateli té doby - Richardu Wagnerovi. Ukázalo se (pokud autor dokázal Maestra věrně vyobrazit), že je mi Verdi lidsky více než blízký (povahově totiž zřetelně podobný). Nu posuďte sami (mimo jiné): "Verdi se odjakživa plaše a zuřivě vyhýbal každé i sebemenší ovaci, úpěnlivými dopisy zapřísahal různé lidi, aby bez povšimnutí pomíjeli jeho jubileum, ...". ;-)
 

Jean-Louis Fournier - Kam jedeme, tati?

Tisk

Zatímco předchozí bichli jsem louskal půl roku, tohodle hubeňoura jsem přečetl za dva večery. Zajímavý nápad, použít z jedné stránky třeba jen jednu čtvrtinu, obsah pak lépe vynikne (a taky to pěkně odsejpá). Autobiografický příběh o životě se dvěma mentálně i fyzicky postiženými syny je napsán s nadhledem někdy až cynického zrna, ale ironie a černý humor asi byly autorovu jedinou šancí, jak se z toho všeho nezbláznit. Nejde o ucelenou rodovou ságu, spíš o jednotlivé postřehy a nespojité konkrétní historky ze života.

Snažím se mít jednotlivé řádky před očima, když se rozčiluju s momentálně neukočírovatelnou Viktorínou, ale funguje to jen částečně. Přesto si po přečtění knížečky každý uvědomí, jak je lidské zdraví nenahraditelné. Tak si ho važte!

 

Plíhal, Kryštof

Tisk
Ve středu 28.4., v Husovce, fantastickej Karel. Tenhle dárek k naro se Barušce opravdu povedl, protože Plíhalák měl formu diamantově vybroušenou. Byl mnohem lepší než minule (Husovka 2006?), alespoň mám takový pocit. Taky bylo výborný, že jsme seděli pár metrů od něj, plusové body přineslo také excelentní nazvučení. Plíhal má vydat na podzim nové album, takže zaznělo i pár nových songů (nejvíc mě oslovil asi ten o Luhačovicích). Taky, jako vždycky, bavil publikum přehršlem básniček (spousta nových!) - pořád je to ještě mistr krátké formy. Střídal akustiku a elektriku, bravurní hra na oba nástroje je v jeho případě samozřejmostí. Taky se notně, přesto svým nenapodobytelně poetickým způsobem, otřel o Paroubka, za což sklidil bouřlivý aplaus. Sice viditelně zestárl, ale stále je to andílek se zlatými vlásky. Opravdu podařený večer...
V sobotu 1.5. se v aréně zahajovala lázeňská sezóna a zlatým hřebem večera byla kapela Kryštof. A znovu jsem se přesvědčil (jako tehdy v Puppu, kdy si mě Krajčo s kytarou a s trumpetistou získali svojí jam session), že jsou Kryštofáci fantastickou koncertní kapelou. To co mi při poslechu studiového alba tak nějak chybí, toho je na koncertním pódiu na rozdávání. Skvělá atmosféra, charizmatický frontmen, vynikající dechová sekce s výrazným SKA akcentem. Do tance nutící zážitek...
 


Strana 41 z 51

Galerie

Právě připojeni - hostů: 40