horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Hazmburk

Tisk

Letos je to opravdu jen takové cyklo šolichání, takže se mi do blogu dostávají výlety, které by dříve neměly šanci. Po návratu z pěší tůry na Milešovku jsme v pět sedli na kola a vyrazili dobýt Hazmburk. Luky se nechal vystresovat Aldovo prohlášením, že musí být v půl sedmý zpátky a až k úpatí Hazmburku držel letecké tempo (páč to bylo celou cestu z kopce). Náčelník se přesto v Sedleci odpojil a zamířil zpět na základnu. Naše zbylá trojice (Luky, Špáča) se po červené vydrápala k zavřené bráně zříceniny (pondělí=zavírací den) a dle doporučení pěšího turisty přelezla zeď. Vyslechli jsme si Lukášovu historku z vojny, pokochali se výhledy a po žlutý sešupajdili do hospody v Klapém. Tam jsme přečkali čekání na déšť (naštěstí se nám vyhnul), dali guláš a Kozla za 19 Kč! Cestou zpět jsme si ještě vychutnali vlastislavského Bakaláře (Luky tam měl zábavný incident s nedoplatkem u bodré výčepní) a těsně před devátou jsme dorazili zpět do Kocourova.

TRASA (35 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Anna Ekberg - Ztracená

Tisk

Kniha je označována jako milostný thriller nebo dokonce erotické krimi. Naštěstí je to velmi zavádějící zaškatulkování a já můžu za sebe říct, že jsem po velmi dlouhé době přečetl něco takříkajíc jedním dechem. Začátek má velmi rychlý spád, hlavní hrdinku Louise vytrhne z kavárenské idylky chlápek jménem Edmund, který tvrdí, že Louisa se ve skutečnosti jmenuje Helena Söderbergová, je jeho manželkou a majitelkou velkého obchodního impéria. Záhy se ukazuje, že Helena utrpěla ztrátu paměti a postupně, tak jak Helena (a v druhé dějové linii její přítel Joachim) pátrá po své minulosti, vyplývají na povrch dost překvapivé skutečnosti. Samozřejmě jde přitom o život, knížka je čtivě napsaná (přeložená) a celkem slušně vypointovaná. Ideální prázdninové čtení. Doporučuju.

 

Po běžkařských stopách

Tisk

V neděli nás na Hřebečný probudilo azuro, takže mi bylo líto jen tak sjet z kopce dolů. Nikdo z ostatních se vidinou dalších nastoupaných metrů nedal zlákat, a tak jsem po deváté (po kvalitní snídani) do kopců vyrazil sólo. Měl jsem v plánu prozkoumat různé lesní cesty, které v zimě slouží běžkařům. Nakonec se mi podařilo lesem dojet prakticky až do Nejdku a objevil jsem spoustu užitečných nábližek (i prodlužovaček ;-)). Pívo a polívka na Přebuzi, ve 12:30 doma na obědě.

TRASA (55 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Stanislaw Lem - Nepřemožitelný

Tisk

Po delší době jsem sáhnul po sci-fi klasice a přiznám se, že jsem z obecně velmi vysoko hodnocené knihy nebyl úplně u vytržení. Vydána byla v roce 1964 a ten zub času je tam znát. Je zajímavý sledovat, jak je vykreslení technických vymožeností ovlivněné autorovou dobou. Ve zkratce: velkolepý hvězdolet Nepřemožitelný doletí na nehostinnou planetu Regis III, kde pod velením astrogátora Horpacha a jeho zástupce Rohana pátrá po zmizelém hvězdoletu Kondor. Chvilkama je to napínavý, chvilkama úsměvný, vyvrcholení románu spíš slabší.

 

kOPIS xTrEAM 2017 (Hřebečná)

Tisk

Vloni došlo k bezprecedentní a velmi smutné události - poprvé po deseti letech se neuskutečnila veletradiční hasičská extrémní cyklo akce. V naplánovaný termín pršelo a byla zima, a pak už nebylo kdy. Letos to chvilku pro nepochopitelně vlažný zájem vypadalo také všelijak, ale nakonec v sobotu 10.6. vyráželo v 10:00 hod. od práce hned 8 natěšených kolaborců. Možná za mě mluví ukojené abstinenční příznaky, ale letošní ročník považuju za jeden z nejzdařilejších. Jen škoda neúčasti Fořťáka. V Děpoltkách jsme zanechali slabší cyklokusy svému osudu (nechci je tady jmenovat) a už bez Mejťáka a Verunky jsme v nadupané šestici začali vytrvale stoupat lesem. Na cirka 45 km jsme toho dne nastoupali úctyhodných 1266 výškových metrů. Po dojezdu na chatu se nám tiskovka tradičně postaral o vyhojení žaludků, jelenní gulášek byl naprosto excelentní. Pak už nás pomalu začala stravovat únava, ke které vydatně přispěl tragický výkon české fotbalové repre v kvalifikaci o MS proti Norsku (1:1, ale jen díky famoznímu Vaclíkovi v bráně). Když jsme se z hospody (plynule navazující na naši chatu) vrátili k ohni, nebylo už z čeho brát. Na dobrou noc jsem klimbajícím sportovcům trochu zabékal s gytare a po půlnoci jsme všichni upadli do mdlob (samozřejmě až na malou Kristýnku, která po osmi měsících života zatím ve spaní neobjevila žádné kouzlo a spát vytrvale odmítá).

TRASA (48 km)

Fotografie v plné velikosti

 


Strana 9 z 50

Galerie

Právě připojeni - hostů: 18