horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Lijákem uťatá královská

Tisk

Tak dlouho jsme kvůli počasí odlákali královskou etapu letošních Kol, až nám jí ve středu série bouřek přervala v polovině. Ráno to ještě vypadalo všechno idylicky, slunce svítilo, cyklostezka po bývalé dráze z Přibyslavi do Sázavi byla luxusní, u rozštípené skály a mamuta jsme se zasmáli, v restauraci v Najdeku nenajedli a na rozhlednu Rosička vystoupali ještě za sucha. Už tam ale bylo jasné, že se z obklíčení bouřek jen tak nevymotáme. Vzdali jsme původní záměr zdolat Velké Meziřící a "suchým" směrem vyrazili do Polné na oběd. Bohužel za Hrbovem jsme se museli krátce skrýt před náporem deště, abychom nakonec zmáčení a nasraní zakotvili v Polné na obědě U Smrčků. Přečkali jsme tam další smršť a po pouhých 50 kilometrech v brzkém odpoledni předčasně ukončili naší nevydařenou královskou. Šlakhamr!

TRASA (52 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Vogtland Arena

Tisk

Lukáš tentokrát naplánoval přeshraniční celodeňák jehož hlavním cílem byl skokanský můstek v Klingenthalu. Start byl v Chodově, kde jsem u našich odložil Valinku, vyndal kolo z kufru a v 9:30 už jsme odjížděli od Lukyho garáže. Směr hranice jsme upalovali nejpřímější cestou přes Jindřichovice, takže už v jedenáct jsme posvačili vývar s rohlíkem ve Zlaté Rybce. Pak následovalo na navigaci trochu složité Německo, nejvíc jsme asi kufrovali u Carlsfeldu. Odměnou za vydatné šlapání v kopcích nám byl oběd v Jelení, tam je hospůdka jedna báseň. Pak už následoval dlouhý sjezd (hned za Jelením jsem ještě zafungoval coby servisman pro jednu nešťastnici a řetěz prorvanej nad rám jsem botou + tahem kliky narval zpátky na své místo) v podstatě až domů a překvapivě už v pět odpoledne byl náš výlet u konce. Stovka z toho sice nebyla, ale skoro 1800 výškovejch ano. Asi jsme holt v kondici.

TRASA (95 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Cibulka a mofety

Tisk

Etapa by se mohla taky jmenovat zbytky Hitlerstrasse, ale to by je Luky musel mezi Lesinou a Lesinkou najít. Místo toho v tý buši chytil ledva tak klíště, takže jen mapy.cz nadále tvrdí, že: "U obce Třebeň jsou patrné pozůstatky po výstavbě tzv. Sudetské dálnice s označením A69". I tak to ale v sobotu byla vydařená, vpravdě královská etapa (125 km a 1500 výškovejch metrů). Chytře jsme stoupali hlavně v první části výletu, od padesátého kilometru už to byl jenom sjezd a rovina za odměnu. Hlavním cílem byla rozhledna Cibulka nad Olovím, která je pěkná na oko, ale nějaké výrazné pohledy do kraje nenabízí. Z Cibulky nás čekala asi nejhezčí část výletu, směrem na Luby jsme projeli notnou část přírodního parku Leopoldovy Hamry. Oběd v Kopanině spíš zklamal, milhostoveckého Bubláka jsme neviděli (místní občané nám s kolama cestu nedoporučili), pak už následovaly Hartoušovské mofety a nenalezená Autobahn. Zpátky domů už jsme kopírovali řeku po cyklostezce, závěrečné pivo a kofolu jsme u Gardnera dopíjeli po šestý hodině.

TRASA (125 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Veronica Rothová - Rezistence

Tisk

Je to dost nepochopitelné, ale pokračuji ve čtení divergentní trilogie. Druhý díl byl obsáhlejší než ten první, bohužel velký prostor je věnován rádoby psychologické love story mezi Tris a Tobiasem (neboli Čtyřkou). Ještě že je hlavní hrdince 16 let, tomu to tak odpovídá. Jak už jsem psal u prvního dílu a stále si nemůžu pomoct - potenciál je v zápletce velkej (chviličku to bylo až tajemný), ale to zpracování tak nějak pokulhává. Pořád se uklidňuju tím, že je třeba jen zpackanej překlad. Nejradši bych se na to už vykašlal, ale bohužel mi to nedá. Mám připravenej třetí, naštěstí závěrečnej díl. Bože, ta Beatrice mi zas poleze na nervy... ;-)

 

Veronica Rothová - Divergence

Tisk

Scifi z Chicaga budoucnosti, které je rozděleno do pěti frakcí - Odevzdanosti, Neohroženosti, Sečtělosti, Mírumilovnosti a Upřímnosti. Hlavní hrdinka Tris si coby Odevzdaná v den šestnáctých narozenin vybere frakci Neohrožených, čímž zcela změní svůj život. Absolvuje tuhý výcvik po dohledem Čtyřky a celou dobu se snaží skrýt svou divergenci. Třeba je to překladem, ale bohužel mi kniha připadala příliš plochá a přímočará. Takovej čtivej brak, no. Autorka knihu psala na univerzitě coby student a ten nedostatek nadhledu a životních zkušeností tam prostě cítím. Rozhodně oceňuji originální námět, ovšem chybí mi nějaké vymakané zašmodrchání děje. Nakonec si člověk odnáší zásadní poselství, že rodina a mateřská láska jsou nade vše. Zklamán až zaražen jsem byl z nijakého ukončení knihy, pořád jsem hledal nějakou další kapitolu. Nakonec se ovšem ukázalo, že Divergence je pouhým prvním dílem trilogie (2. Rezistence a 3. Aliance), takže přemejšlím, esli číst dál. Na každej pád je kniha více než úspěšná, Veronice se podařilo prodat filmová práva, na CSFD má film slušných 65%.

 


Strana 10 z 46

Galerie

Právě připojeni - host: 1