horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Krušnokolci - Rájec

Tisk

Normálně by v cykloblogu odpolední výlet pod 50 km neměl co dělat, ale byl to druhý výjezd s Krušnokolci (tentokrát v 7 kusech - karel, míla, monika, petr, pavel a já se šukym) a takovej echt typickej. Jak mě Šuky upozorňoval na jejich drandění terénem, tak toho bylo v úterý opravdu snad až moc. Takovej ten styl přijedeš na louku, podlezeš elektrickej ohradník a jedeš dál tam, kde žádná cesta nevede. Ostatně na mapě je to pěkně vidět. Šílenej byl sjezd z Rájce lesem plnej šutrů a tekutejch písků, ale závěrečnej Bernard v Country salonu byl naopak skvělej.

TRASA (44 km)

 

Do Žlutic na Slavoj Bečov

Tisk

Původně jsme plánovali sobotní cyklovýlet na gulášový festival do Krásna (ten jsme včetně koncertu Mišíka sfoukli autem), ale Špáčovo první špíl nové sezony v dalekých Žluticích vše změnil. Počasí stále wunderbar, zápas začínal ve tři, vyrazili jsme v deset. Luky to pěkně načasoval a naplánoval oklikou po různých zajímavých místech, takže jsme zkoukli rozhlednu Třasák v Útvině (ta je zajímavá hlavně tim, že jí postavil soukromník na svém pozemku dle vlastního návrhu, jinak je z ní vidět prd), dále zbytky kostela sv. Blažeje u Branišova (před Branišovem jsme si doplnili flašky ze studánky U Silnice), dále tvrz ve Vlkošově (v soukromém vlastnictví a nepřístupná) a konečně zbytky bývalé tvrze Prohořský hrádek (tam si nějakej blbec oplotil soukromej megapozemek). Fotbal byl príma, Bakalář skvělej, klobásu na hlad už jsme potřebovali jak sůl a Slavoj vyhrál po matném výýkonu 3:0. Cesta zpět velerychlá nejkratší cestou přes Údrč, po sedmý doma.

TRASA (111 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Vlaky a nádraží

Tisk

Na poslední chvíli jsme v pátek stihli letošní královskou etapu Kol. Bohužel se nám stejně jako vloni nepodařilo pokořit stovečku, nějak se nám tahle tradice vytrácí. Naopak se nám do cyklistiky vtírají srazy se skupinou B, které přinášejí četné komplikace a zdržení. Náčelníkem naplánovaný výlet měl železniční podtext, navštívili jsme muzeum v Lužné a povečeřeli v Hanákově Zastávce Nižbor (obé se ženami a dětmi). Z Lužné nás čekal víc než dvacetikilometrový mírný sjezd na Křivoklát. Jó, to nám to po asfaltové cyklostezce pěkně odsejpalo. Vyhladovělá a vyžíznělá těla jsme posílili v Městečku vynikající Lumpáckou polévkou a Kozlem. Parádním singltrekem v okolí Křivoklátu jsme dojeli až k vodní nádrži Klíčava, ve které plavali neuvěřitelní mobidici. Při obtížných lesních sjezdech mě svými výkony udivoval Špáča, kterého je pro fotbal škoda. Co ten dokáže v sandálkách, bez helmy a brýlí, to je k neuvěření. Ale to už nás trochu honil čas, neboť sraz v Nižboru se skupinou B byl v 17:00. A právě v tuto chvíli Luky osudově rozhodl využít čárkované trasy ze Sýkořice do Nižboru, pěkně podél řeky. Nebyl to dobrý nápad, příště musíme lépe číst v mapách (ty skály tam jsou jasně zřetelné!) a nebo poslouchat náčelníka. Ten těch 400 metrů horolezecké cyklo hrůzy nesl asi nejhůř, tolik sprostých slov jsem od něj ještě nikdy neslyšel. Při dobré večeři se to všecko nějak porovnalo a i ten závěrečnej krpál do Bratronic (+ závěrečné vítězné pivíčko tamtéž, bohužel bez náčelníka, který to rval rovnou dom) jsme zvládli bez problémů. Pěkná královská to letos byla!

TRASA (84 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Rožmitál pdo Třemšínem

Tisk

Konečně pravý nefalšovaný celodeňák a poctivá (byť těsná) stovečka. Takhle má vypadat cyklovýlet, po hříchu letos můj první takový. Po devátý jsme s Lukym a Klusim vyrazili, kolem jedenácté vylezli na rozhlednu Na Skále na okraji Brd a po poledni poobědvali s Aldou v Rožmitále (Slavie). Trochu nepochopitelně jsme opomněli vylézt na rozhlednu (bývalou trafostanici) přímo v Rožmitále, ale zase jsme si prohlédli hrob Jana Jakuba Ryby a desítky hrobů rodu Poláků. Cesta zpátky byla řádně rozpálena (a tak to má být!), takže jsme vzali zavděk občerstvovačkou v Blovicích (příště to ale musí být restaurace Na Čabardě!) a závěrečným vítězným pivkem v Dolcích (které mi trochu znechutil vlezlej ožrala Rodina alias Šiling).

TRASA (101 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Na Ryžovnu na pivo

Tisk

Doneslo se to ke mně s neomluvitelným zpožděním, ale hned jak jsem zjistil, že je na Ryžovně pivovar, vyrazil jsem na ochutnávku. Měla to být taková svižná odpolední vyjížďka do hor, ale nakonec jsem si to dal výživně přes kotary. Krpál na Vlčinec, sjezd do Pstruží (tam mě začala honit první bouřka) a pak rovnoměrné stoupání po naučné stezce přes Abertamy a Hřebečnou (kde mě Krumpíno informoval, že pivo se zatím vaří v Praze a na Ryžovně se jen čepuje) až do cíle. Luky už tam na mě čekal. Ochutnali jsme osmičku študáka (fuj), polotmavou třináctku Rapla (dalo se) a asi nejlepší dvanáctku Boží Dar. Pak to začalo bouřit od Božáku, tak jsme zdrhali suchou nohou domů. Bohužel sjezd z Blatný do Hamrů se stal osudným Lukášovu zadnímu kolu - píchnul o střípek skla. Místo aby mi hned zavolal, nechal mě sjet až do Nejdku, kde mi už jeho zpoždění přišlo podivný a volal jsem mu, co se děje. Tak jsem to otočil a mastil zpátky do kopce. Salámista samozřejmě nevozí vůbec nic, tak jsem dal svou náhradní duši, půjčil pumpičku a po relativně rychlé opravě jsme pod prvními kapkami a s duhou na obzoru uháněli na Nejdek a dál domů. Stihli jsme to oba suchou nohou, což je zázrak. Najeto 76, nastoupáno přes 1500 vejškovejch, slušnej počin.

TRASA (76 km)

 


Strana 2 z 50

Galerie

Právě připojeni - hostů: 14