horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Zatopený most na Jesenici

Tisk

Druhý (a želbohu i poslední) den Předkol byl limitován brzkým Aldovo odjezdem, přesto jsme stihli pěknou dopolední vyjížďku po trase Skalka, Cheb, Jesenice (až k zatopenému mostu). Rozlučkové pivko v kempu v Dřenicích, kde musíme příště rozhodně pinknout beach. Já doprovodil Špáču do Varů po trase Zajíc v Kynšperku a Kozlik u Gartnera v Lokti. Stihl jsem pozdravit i část rodiny a večer se nechal odvézt šéfem zpět do lázní.

TRASA (78 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Do Skalné na Nedvěda

Tisk

Časový pres nás donutil zaimprovizovat a letošní Předkola přesunout ze Zruče do Frantovek v rámci mého lázeňského pobytu (tudíž jsem na tom vydělal především já). Chlapci najeli v pátek a v sobotu nás čekala královská etapa, notně zkrácená fotbalovou rozlučkou Pavla Nedvěda ve Skalné, na kterou Špáča sehnal volňásky. Cesta do značné míry kopírovala mou předchozí vyjížďku do Aše, jen v opačném směru. Pěkná byla lesní cesta po čáře z Polné do Aše a i ten fotbal jsme si docela užili (Skalná vs. Královské Poříčí B - 1:4). K večeru jsme ještě stihli ve Frantovkách tenisek.

TRASA (58 km)

Fotografie v plné velikosti

 

kOPIS xTrEAM 2018 (Mariánská)

Tisk

Vzhledem k mému nabitému letnímu kalendáři musel být letošní termín Extrému posunut už na 12.5. Tím pádem to pro mnohé z nás byly první kilometry v sedle (Karla s jeho 1800 km nepočítám), tudíž jsme se nepouštěli do žádných větších akcí. Bylo to zas těch našich obvyklých 50 km, které od hospody k hospodě jedeme celý den (ostatně první pivo si největší žížnivci Mejťák s Fořťákem prosadili už v loděnici pod Chebákem). Trasu jsem naplánoval netradičně přes Stráž a bylo to moc příjemný svezení... teda až na krpál do Osvinova, tam měla celá řada borců problémy (ale ten Klášter 12° pod pergolou byl skvělou odměnou). Oběd ve Ždáru v Subteře, zmrzlina a dortík v cukrárně v Jáchymově, a pak už jen závěrečná vrcholovka přes Nový Město do cíle. Penzion Kasíkovo spolužačky byl příjemnej, čistej a novej a ještě jsme majitelum pomohli složit dřevo. Gulášek od tiskovky a pak už na pivo vedle do hospody - měli žateckej sedmej schod, ale já už neměl sílu.
Druhej den ráno šmahem domů nejpřímější cestou Merklín - Hroznětín - Děpoltky - Vary.

TRASA (50 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Rozhledna Háj u Aše

Tisk

LOP ve Frantovkách mi nabídnul nové a netušené možnosti cyklovýletění. Do blogu napíšu jen ty delší a zajímavé výjezdy, ale na kole jsem seděl denně a najezdil spoustu kratších výletů. Poslední květnový den jsem si naplánoval výjezd na vrch Háj u Aše, kde se tyčí stejnojmenná rozhledna. V Plesný (restaurace Český dům) jsem si dal dobrej dvanáctistupňovej Chodovar, abych měl sílu na stoupání přes Bad Brambach. Na rozhledně jsem se pokochal výhledy, v Aši posilnil dvěma kopečky dobré zmrzliny (skořicová, vlašskej ořech) ze zaplivanýho bufíku, a pak už jen prchal Německem před bouřkou, takže jsem si tu nejhezčí část výletu nestihl vychutnat. Návrat jsem stihl v hodině dvanácté, kroupy už odneslo jen cubíčko v lajdáckym luňáckym přístřešku.

TRASA (70 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Jo Nesbo - Žízeň

Tisk

Prozrazuju hodně, nečíst! ... i když vlastně vampyrista Valentin Gjertsen coby uprchlý vrah z minulého dílu je jasnej a od začátku přiznanej (takže každýmu správnýmu paranoikovi je jasný, že to bude složitější). Dotáhnul jsem hattrick do konce, a dal jsem třetího Harryho Holea v řadě (což má velkou výhodu v tom, že už se dobře orientuju v postavách vyšetřovacího týmu). Asi už jsem se napojil na myšlenkové pochody autora, protože hlavního pachatele jsem trefil hned jak se objevil na scéně. Tím pádem jsem mohl pečlivě sledovat, jak ho Nesbo činí nenápadným (dle mého až příliš okatě). Sice se snažil, hlavně v závěru, hodit podezření na jiné (poliš Anders Wyller, doktor Steffens), ale nakonec to malinko těžkopádně vykonstruoval k obrazu mému. Nepochopil jsem, proč už konečně nedá pokoj chudákovi Ráchel - její umírání (a nebojte, jako vždy zmrtvýchvstání) nemá žádnou souvislost s hlavní dějovou linkou a bylo úplně zbytečné. A rozhodně Joovi neodpustím trapnej nesmysl s nabitým revolverem (předmětem doličným) po závěrečné disputaci psychologa Smithe. To je fakt dobrá blbost. A jako vždy se Harry úplně v závěru podívá tváří v tvář smrti, a jako obvykle to zázračně přežije. To už mě taky moc nebaví.

 


Strana 2 z 48

Galerie

Právě připojeni - hostů: 37