horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Pod Dylení

Tisk

Počasí teplotně pod ideálem (hlavně ta srpnová rána jsou už chladná), ovšem slunečno dost na další celodeňák (letos se zatím docela daří). Jelikož je Luky stále bez mobilu zvostává plánování trasy na mně (ovšem zadání bylo jasné - přes Prameny, páč se tam konal nějaký studentský krajinný workshop). Nejprve jsme si vyjeli do Habartova očíhnout Medard, následoval Kynšperk (polívka + zajíc) a z něj malebné asfaltové vedlejšky směr Jesenice. Od ní jsme to stočili na čáru směr Dyleň a docela jsme si zastoupali (Luky skuhral). Oběd v Kynžvartu a poté poslední výrazný kopec na Kladskou. Výstava v Pramenech slabá, žádný očekávaný historický fotky. Vyzbyl nám tedy čas na zastavení u Křížků a Upolínový louce a ze Slavkova jsme se ještě hecli přes Kozí hřbety.

TRASA (120 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Veronica Rothová - Aliance

Tisk

Hurá, mám tuhle prapodivnou trilogii z krku. Bylo v tom trochu sebemrskačství, ale nedalo mi to a i třetí díl jsem poctivě přelouskal. Dějově to není úplně špatný, za hranicemi Chicaga se toho děje docela dost a sem tam se objeví i náznak překvapivého zvratu. Nicméně forma zůstává - ústřední a bohužel zbytečně dominantní veliká láska Tobiase a Tris ve stylu bravíčka (ach, och, ech...) mi nepřestala lézt na nervy. Vychytralý závěrečný plán na "záchranu světa" je směšně nepromyšlený a nikdy by ve skutečnosti nemohl vést k cíli. Velké plusové body přičítám autorce za odvahu v závěru a přiznávám, že posledních pár kapitol jsem četl v kuse a hltavě.

 

Lijákem uťatá královská

Tisk

Tak dlouho jsme kvůli počasí odlákali královskou etapu letošních Kol, až nám jí ve středu série bouřek přervala v polovině. Ráno to ještě vypadalo všechno idylicky, slunce svítilo, cyklostezka po bývalé dráze z Přibyslavi do Sázavi byla luxusní, u rozštípené skály a mamuta jsme se zasmáli, v restauraci v Najdeku nenajedli a na rozhlednu Rosička vystoupali ještě za sucha. Už tam ale bylo jasné, že se z obklíčení bouřek jen tak nevymotáme. Vzdali jsme původní záměr zdolat Velké Meziřící a "suchým" směrem vyrazili do Polné na oběd. Bohužel za Hrbovem jsme se museli krátce skrýt před náporem deště, abychom nakonec zmáčení a nasraní zakotvili v Polné na obědě U Smrčků. Přečkali jsme tam další smršť a po pouhých 50 kilometrech v brzkém odpoledni předčasně ukončili naší nevydařenou královskou. Šlakhamr!

TRASA (52 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Dvě vyhlídky nad Tejnem

Tisk

Tradiční celodeňák v chalupářském týdnu po Kolech se povedl už mnohem lépe než předchozí zmoklý výšlap ze Šlapanova. Počasí se na jediný den umoudřilo a nastavilo Lukymu, Klusimu a mně svou slunečnou tvář. Jako cíl výletu byl zvolen Horšovský Týn. Většina trasy naplánované mapou.cz vedla po silnicích (což bylo nakonec dobře, protože polňačky - třeba ta z Dlouhé Louky do Roupova byly po deštích řádně rozbahněny) a do první zastávky ve Staňkově bylo na můj vkus docela dost aut. Ve Staňkově jsme dali pívo a polívku první pomoci a Klusi se měl obrátit ku domovu (vracel se ještě ve čtrvtek do Šumpru). Nakonec s námi pokračoval až na rozhlednu Šibeniční vrch nad Horšovským Týnem. Na náměstí v Týně už jsme dojeli jen ve dvou a plánovaně poobědvali v minipivovaru hotelu Gurmán (pšeničný i dvanáctka byly teplý a nijak zvlášť dobrý). Incident s hulvátským správcem zámku, který nám chtěl kopat do kol (abychom mu nezničili omítku na zídce) trochu narušil všeobecnou pohodu, kterou jsme znovu nalezli už na vyhlídkové věži nad Týnem. Cesta pokračovala asi nejhezčí pasáží, směrem na Semněvice nám konečně foukal vítr do zad a až do Holýšova to pak byl více méně pozvolný sjezd. V holýšovském Penny jsem doplnil tekutiny do sebe i bidonu, šmákli jsme si na točený pistáciový a bez větších zádrhelů (lesní a polní značená! cyklostezka do Líšiny byla za trest) dorazili přes Přeštice před šestou zpátky na chalupu.

TRASA (103 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Vogtland Arena

Tisk

Lukáš tentokrát naplánoval přeshraniční celodeňák jehož hlavním cílem byl skokanský můstek v Klingenthalu. Start byl v Chodově, kde jsem u našich odložil Valinku, vyndal kolo z kufru a v 9:30 už jsme odjížděli od Lukyho garáže. Směr hranice jsme upalovali nejpřímější cestou přes Jindřichovice, takže už v jedenáct jsme posvačili vývar s rohlíkem ve Zlaté Rybce. Pak následovalo na navigaci trochu složité Německo, nejvíc jsme asi kufrovali u Carlsfeldu. Odměnou za vydatné šlapání v kopcích nám byl oběd v Jelení, tam je hospůdka jedna báseň. Pak už následoval dlouhý sjezd (hned za Jelením jsem ještě zafungoval coby servisman pro jednu nešťastnici a řetěz prorvanej nad rám jsem botou + tahem kliky narval zpátky na své místo) v podstatě až domů a překvapivě už v pět odpoledne byl náš výlet u konce. Stovka z toho sice nebyla, ale skoro 1800 výškovejch ano. Asi jsme holt v kondici.

TRASA (95 km)

Fotografie v plné velikosti

 


Strana 11 z 48

Galerie

Právě připojeni - hostů: 18