horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Toužim 2015

Email Tisk PDF

Už drahně let jezdím hrát hasičskej futsalovej turnaj do Toužimi. Náš tým z KŘ se několikrát natahoval po titulu (druzí jsme byli třeba v roce 2013 po finálové prohře 2:4 s Košutkou), ale až letos to konečně vyšlo. Urvat pohár pro vítěze se nám povedlo v jubilejním dvacsemifinálový duel proti Košutceátém ročníku, který se vyznačoval vysokou úrovní a vyrovnaností přihlášených týmů. Všichni přivezli do Toužimi mladé, hladové vlčáky, takže o modřiny a škrábance nebyla nouze. Až jsem si vysloužil pověst nerváka (to když jsem byl v zápase proti Domažlicím skopnut k zemi dvakrát během jediné minuty a trochu jsem si slovně ulevil).


Náš mančaftpo vítězném finále se letos dával dohromady složitě. Zapfík nám odešel do Sokolova, psychologa sklátilo reuma, Karlos si raději domluvil pracovní schůzku... Takže jsme to postavili na tradici a kvalitě. Bránu zazdil Podlážka, vzadu to jistili a rozdávali Hejňoch s Onačiskem, vepředu jsme to obíhali my s Danem a z lavičky nás jistili Rusi s Jirkou Cílkem.
Hned první zápas jsme tradičně pukli (1:2 se Sokolovem), holt nám vždycky chvíli trvá, než se na hřišti najdem. Druhý zápas proti Mariánkám jsme vyhráli se štěstím gólem v posledních vteřinách na 3:2 a proti Domažlicím (2:0) už začala naše hra vypadat k světu. Nakonec jsme do semifinále postoupili na úkor Sokolova těsně jen díky o jediný gól lepšímu skóre.vítězná děkovačka


V bitvě o finále mistři s trofejemanás čekal vítěz druhé skupiny, mnohonásobný držitel poháru a jasný favorit - Plzeň Košutka. Opatrný zápas nakonec rozhodl vlastní gól, který si nešťastný košutecký gólman nechal pod nohou projet do sítě. Po pojistce z mé nohy a výsledku 2:0 jsme se mohli těšit na regionální finálové derby proti Chebákům. V nejpohodovějším utkání dne (nikdo už nemohl běhat a v žilách všem koloval alkohol) jsme sice prohrávali 0:1, ale třemi góly jsme zápas otočili a po zásluze zvedli nad hlavu pohár pro vítěze. Posbírali jsme i další individuální ceny - Jarletošní pohár a kopačka za střelce 2015 i 2014da za nejstaršího hráče a já za nejlepšího střelce (bylo to tuším pět gólů ve skupině + tři v play-off a obhajoba loňské porcelánové kopačky).
Oslavy jsme si náležitě užili, gulášek, pivečko, zelená, ... nakonec jsme se dočkali i té šunkové kýty. Před osmou jsem byl doma, spokojenej, ale dobitej a znavenej jako už dlouho ne.

 

Více fotek na webu HZS KV kraje.