horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Do Kladna na Jardu

Email Tisk PDF

Hnán mírným přetlakem rodinného života, zmínil jsem se onehdá čtyřipětce, že by nebylo špatný zajet vočíhnout Džegra na jeho domácí led. Původní komorní setkání bývalých gymnazistů se záhy rozrostlo na setkání mužské části Kolabandy, načež zdatný organizér a taktik Klusi zlanařil ještě dva dvoumetráky Buču s Mácou (coby ochranku před kladenskými hrdlořezy), takže nás nakonec vyrazilo na Rytíře sedm statečných.


Páteční odjezd z KV proběhl dle tradičních notiček - Lukáš, který má na všechno dost času (a když ho nedejbože nemá, tak potom nestíhá), pojal sportovní výlet vyloženě dovolenkově a ještě před nasednutím do žlutého autobusu stihl otestovat nový městský bazén. Špáča, který se stále vzrůstajícím pracovním nasazením šlape jako dokonale promazaný hodinový stroj, nám pořídil levné místenky (překvapilo mě, že vybraný spoj 15:00 PÁ směr Praha byl už ve středu dokonale vyprodán) a dorazil tradičně na poslední chvíli (byť to tentokrát nebylo na majáky až k autobusu).Povedlo se nám vyfotit s Jardou Jágrem
Když se mi po vyhrané šachové partii nad učitelem a upomínané čokoládičce začala klížit očka, přišel telefonát od Aldy, jehož učebnicová ruština mě natolik vykolejila, že jsem jen stěží dokázal odhadnout, kdy budeme na letišti, odkud byl plánovaný odlet na Kladno. Ale protože šéfové logistiky jsou synchronizovaní, tak čtyřčlenná skupina A už v pět uháněla směr cíl, před půl šestou jsme měli zaparkováno, hodně po půl šestý byl už i Luky převléknutý do podvlíkaček (ovšem šnečí převlékací tempo vyvážil svým komickým převlekem, kterým nás rázem zbavil trudomyslnosti... ostatně jukněte na přiloženou fotku), následovala studená klobása a teplé pivo a konečně šťastné shledání s kompletní skupinou B, jejíž velitel Klusi nám rozdal vstupenky na stání.
Zimáček mají v Jarouškově rodišti krásnej, takovej rodinnej, studenej (i když skazky o sibiři byly hodně přehnané, dokonce jsem si jednu chvíli musel i rozepnout bundu). Našli jsme si místo s pěkným výhledem na 90% plochy kluziště a s pivním stánkem přímo za zády. V první třetině Jaroušek doslova létal po ledě, výsledkem byly dvě luxusní asistence. Stračena se taky nedal zahanbit a předložil spoluhráčům taktéž dva gólové pasy. Ve druhé třetině, to už Jidáš Lukáš odhodil plzeňskou i finskou šálu a plně se asimiloval do tábora kladenských fanoušků, hra začala pomalu uvadat, a až Židlického blafák nás opět trochu probral. Poslední třetina naštěstí (že mi huba neupadne) nepřinesla plzeňské vyrovnání, neboť nohy odvyklé tak dlouhému stání k nevydržení bolely a navíc už nás v náčelnickém doupěti netrpělivě očekávala Malá, která nám z dlouhé chvíle smažila luxusní kuřecí řízečky. To jsme se nadlábli! Hokejové pivo vystřídalo víno z Polákovic vinotéky, které postupně na gaučíku ukolébalo Špáčovo a posléze i moje znavené tělo. Procitnul jsem kolem jedný, kdy seanci opouštěl Klusi, což nám dalo ideální záminku pro ukončení vydařeného dne. Nadstandardní hotelové služby znamenaly pro každého hosta nejen vlastní lůžko, ale dokonce vlastní cimru. Ráno jsme pokojně posnídali, vrtli jednu cvičnou díru do zdi, a pak už se nechali jistou náčelnickou rukou odšoférovat každý před svůj dům. Kompletně vydařená záležitost.

 

 

Galerie