horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Nebílovy

Email Tisk PDF
Naší krátkou cyklodovču jsme završili nejpěknější vyjížďkou ze všech tří dnů. V krásném počasí jsme vyrazili před druhou hodinou směr Štáhlavice. Až do Seče jsme si to šlapali po polních a lesních cestách, což je v našem případě nevídané, leč v tomhle kraji se to opravdu nabízí. Drobným nezdarem bylo lehké kufrování mezi Zdemyslicemi a Žákavou, ale skr nasrkz projetý les taky nebyl k zahození. Kvůli ztracenému času nás pak ani nemrzela Jiříkova nepřítomnost ve Štáhlavicích (zato nás mrzela ta hlavní silnice do Nezbavětic), pivo jsme si tak dali až v Nebílovech - na terásce přímo před místním barokním zámkem - parádička.
Při návratu přes Přeštice jsme se opět přesvědčili, ža na rozdíl od Karlovarska je okres Plzeň jih prošpikovaný vesničkami, klikatými vedlejšími silničkami, to vše podpořeno spoustou výborně sjízdných lesních a polních nábližek.
TRASA: Oujezd - Libákovice (na pole jsme uhli těsně před Kbelnicí) - Chocenický Újezd - Seč - Zdemyslice - Žákava - Nezvěstice - Štáhlavice - Štáhlavy - Nezbavětice - Chválenice - Nebílovy - Netunice - Předenice - Lišice - Dolní Lukavice - Přeštice - Příchovice - Radkovice - Vytouň - Horšice - Oujezd ... (63 km)
 

Protahovaná

Email Tisk PDF
Za normálních okolností bychom s Lukášem v tomhle počasí zřejmě nevyjeli. Né že by bylo úplně ošklivo, ale teplota se držela kolem dvaceti a po modrém nebi se tu a tam proháněla temná mračna. Jenže času není nazbyt, dovolená se nám krátí a hlavně máme konečně na chalupě kola. Vyrazili jsme kolem druhé, takže to byla spíš taková odpolední projížďka. A ač jsme závěr natahovali co to šlo, nedali jsme ani šede. Zato jsme viděli spoustu zajímavých věcí. Projeli jsme dvě různé obce jménem Radkovice (do té první jsme si to přihasili po poli - Lukyho prověřená zkratka mimo Měčín), ve Svárkově jsme se museli schovat před lehkou přeháňkou, na cestě do Bzí (kousek od Jezevčí skály) jsme prozkoumali vojenský bunkr, v Chocenickém Újezdě jsme nenašli odvahu přejet rybník po dřevěné lávce a do Řeneč sjeli po visuté silnici. A naštěstí jen málem jsme se ani jednou nestavěli na pivo. V hodině dvanácté nás zachránil až Bernard v nádherné hospůdce v areálu koupaliště v Zálesí, kterou provozuje místní SDH (jak je v tomto požehnaném kraji ostatně zvykem).
TRASA: Oujezd - Horšice - Luh - Radkovice č.1 - Žinkovy - Kokořov - Jarov - Svárkov - Bzí - Drahkov - Chocenický Újezd - Únětice - Řenče - Plevňov - Anežčin dvůr - Dolce - Kucíny - Radkovice č.2 - Zálesí - Horšice - Oujezd ... (57 km)
 

Double N

Email Tisk PDF
Tenhle výlet byl v mnoha ohledech netradiční. Proháněli jsme se mimo náš obvyklý region, stěží jsme se přehoupli přes padesát najetých km a jel s náma i náčelník. A když se řekne náčelník (1.N), tak je třeba jedním dechem dodat navigace (2.N). Takže Luky si tentokrát oddychnul od role routplanera a profil etapy jsme nechali na nekritickém milovníkovi GPS technologie. A ještě že tak. Aspoň jsme nemohli být hnáni k zodpovědnosti za Aldovo výsledný fyzický stav. Navigace opět nezklamala, a tak jsme kousek před Nezdicema šplhali strmou strání s koly na hřbětě, mě navíc udeřil proud elektrického ohradníku. Pak už jsme se drželi raději asfaltu, v okolí Přeštic je obrovské množství útulných vedlejšek, terén je navíc jen mírně zvlněný, neboli pro cyklistu ráj a velký příslib pro dny příští. No a nemohu nevzpomenout Pardála v Borovech - půlitr za 15 Kč. Unikum...

TRASA: Oujezd - Horšice - Zelené - Nezdice - Borovy - Vřeskovice - Lhovice - Švihov - Výrov - Dehtín - Vícenice - Točník - Předslav - Měcholupy - Makov - Nedanice - Měčín - Malinec - Kbel - Vlčí - Horšice - Oujezd ... (52 km)

 

Zlatej Klínovec

Email Tisk PDF
Rosničky věštily jasný den, a tak jsme se jej rozhodli využít k tradičnímu pokoření nejvyšší hory Krušných hor. Nakonec se z jasna vyklubalo oblačno, hory ochlazoval poměrně studený vzduch (na Klínovci 15°C), ale naštěstí to byl jediný problém, který nás po cestě provázel. Klasickou čtyřku (Luky, Míša, Dan, já) doplnil nováček Pítrs, který si jel svoje tempíčko, a byl tím pádem v klídku a pohodě. Sraz byl v Hroznětíně v 10:30 a Klínovec jsme zdolali osvědčenou trasou ze Ždáru odbočkou na Arnoltov. V Suchý u Pašeráka jsme tradičně ostrouhali - otevřeno až od 15:00. Dominanta Krušek nám padla za oběť po dvou hodinách svižné jízdy, ale dlouho jsme se nezdrželi. Jednak byla slušná kosa a jednak tam nikde neměli TV bednu. Tu jsme objevili až v páté hospodě - v Háji u Hraničáře, obraz sice nic moc, ale na to, abysme dotlačili Barču Špotáků ke zlatu to stačilo. Pak už se nám jelo zlehka a radostně, jako bonus jsme si zajeli na vyhlídku na Měděnci. Sjezd přes Krásný Les k Ohři, závěrečný Chodovárek na vyhřáté terásce velichovské knajpy U Lípy a sprint do Varů (dráhovou cyklistiku nám prznil jen Luky, kerej není štons se udržet v balíku).

TRASA: K.Vary - Sedlec - Otovice - Podlesí - Velký Rybník - Hroznětín - Bystřice - Hluboký - Horní Žďár - Suchá - KLÍNOVEC (1244 m.n.m.) - Háj - Kovářská - Horní Halže - Měděnec - Horní Halže - Krásný Les - Damice - Vojkovice - Velichov - Radošov - Kyselka - Dubina - Karlovy Vary ... (102 km)

 

Vysoký kámen

Email Tisk PDF
Po ukrutně dlouhé době se sešikovala kdysi tak tradiční skupina kdysi tak nadšených cyklistů a podnikla výlet napříč třemi okresy Karlovarského kraje. Výběr trasy byl bez pardonu vhozen na krk vůdci s bílým rukávem na hlavě a ten se jako vždycky zhostil svého úkolu zodpovědně, byť možná až s příliš překotnou horlivostí. Přiznejme si to otevřeně, jet z voleje takovou štreku, to jsme si ukrojili hodně tlustý krajíc. Nakonec jsme ho se zarputilostí nám vlastní sice dokázali sežvejkat, ale od Kraslic už to byl víc boj, než požitek z jízdy. Ale vezmem to popořádku.
Sraz byl v 9:30 v Chodově, v 9:50 se k nám na vyhlídce dolu Jiří připojil Dan. První zastávku na pivo jsme učinili v Habartově, kde nemají zahrádky, páč se tam nesmí pít pivo na veřejnosti. I přes hrozbu pokuty jsme jednu gábinu před hospou na stojáka vyžunkli a už jsme se těšili na oběd do Lubů, na nějakou pěknou zahrádečku. Zahrádka, byť bídná, se nakonec jedna přece vyskytla, horší to ovšem bylo s jídlem. V Lubech totiž nemají pro koho vařit, a tak nám nezbylo, než vzít zavděk rybíma prstama s kaší. Pak už následoval hlavní cíl etapy - skalní útvar Vysoký kámen. Cesta k němu byla trnitá, páč vedla do kopce. Nakonec nám hlavní odměnou nebyl ani tak výhled do kraje, jako spíš hojná úroda borůvek - to jsme se pěkně napásli.
Pak už to s námi šlo z kopce, bohužel jen do Kraslic. Tam se odpojil Dan, který dostal zálusk na beach a navíc ho zmáhalo údajné vedro. My ostatní už jsme trochu bez nálady vystoupali do Rotavy, následně na Šindelovou a odtud do Nejdku (cestou ze Šindelky do Nejdku jsem byl opravdu nepříjemně zaskočen, čekal bych to z kopce). Ani to pivo už jsme v Nejdku nedali a hnali si dál za vidinou horké vany a teplého jídla, kterých se mně osobně dostalo v 17:30.

TRASA: Karlovy Vary - Chodov - Vintířov - Lomnice - Josefov - Radvanov - Kluč - Habartov - Na Rovince - Lítov - Dolní Částkov - Hluboká - Horka - Kopanina - Nový Kostel - Oldřišská - Božetín - Dolní Luby - Luby - Valtéřov - Kostelní - Vysoký kámen (773,6) - Počátky - Zátiší - Kraslice - Smolná - Horní Rotava - Šindelová - Milíře - Lesík - Bernov - Nejdek - Nová Role - Stará Role - Karlovy Vary ... (108 km)

 

Šindelová (KOPIS xTrEAM)

Email Tisk PDF
Od předchozího zářezu, tedy posledního extrémního výletu s KOPISem, uplynulo víc jak půl roku a já jen doufám, že do ročníku 2009 stihnu ještě nějaký jiný výlet, který bude hoden zápisu do cykloblogu.
Letošní extrém byl jako vždy organizován chlapákama z operačního, kteří opět odvedli brilantní práci. Možná největší dík zaslouží Jarka - obětavá řidička doprovodného vozidla a Míra - její věrný druh navigátor (a nutno podotknout, že oproti loňskému roku byla navigace letos bezchybná), kteří vytrvale brázdili karlovarský i sokolovský okres, tu v čele našeho pelotonu, ondy nám v zádech, vždy ale tak, aby byli na smluveném místě včas připraveni podat láhev chmelového moku k vyprahlým ústům cestovatelů. Naopak důrazné pokárání, možná i veřejný lynč, by zasloužila celá plejáda vymlouvačů, kteří svým alibistickým chováním způsobili prořídnutí našich řad z plánovaných 18 velocipédistů na pouhých 8 kousků. Na počasí tentokrát nadávat moc nemůžu, sice se slunce občas schovalo, teplo moc nebylo a i několik kapek skropilo naše hlavy, ale na to, že byl duben, a počasí poslední dobou předvádí spíš svojí odvrácenou tvář, jsme měli vlastně krásně. A teď už rychle k průběhu celé monstrózní akce.
Sraz byl ve Starý Roli na nádraží v 10:00 hod. s 15 minutovou opozdileckou lhůtou a všechny účastníky je třeba pochválit za včasný příjezd (i loketské trio se zabláceně přihnalo skoro včas). Všichni obdrželi veselé dresy pro tento ročník, do okénka projíždějícího vlaku jsme zamávali čtyřem odrodilcům pěšákům (kteří ale nakonec z plánovaných 10 absolvovali úctyhodných 25 km pěší tůry) a kolem 10:30 jsme odhodlaně vyrazili vstříc novým zážitkům. Hned po prvních 4 km jsme je vydatně okořenili v novorolské hospodě U Petra vychlazeným plzeňským, a pak už to šlo ráz na ráz, od hospody k hospodě. Tu rájeckou nám nerudný vrchní odmítl otevřít (prý by tam měl do pěti minut celou vesnici), jenže na takové rány pod pás máme suspenzor v podobě přeplněné basy v Jarušky Megánu. Nejdkem jsme profičeli pod řídkou palbou dešťových kapek a zastavili se až v hamerské hospodě Schwarz. Naštěstí jsme v Nejdku přejeli odbočku na plánovanou zajížďku přes Tisovský vrch, i tak toho v táhlém stoupání do Nových Hamrů začali mít někteří jedinci plné zuby, v případě nejmenovaného malého velkého muže by se dalo hoořit i o krizi. Odměna v podobě vydatného oběda nám ale do pivem klokotajících žil nahnala zpátky sílu, vyhladovělé trosce ve žlutém trikotu dokonce zachránila život. Najezení a odpočatí jsme šlápli do pedálů směr Přebuz (po běžecké magistrále) a za sebe mohu říct, že to byl jeden z nejpůsobivějších úseků celé cyklistické části. Hospoda na Přebuzi nám pochystala nemilé polévkové překvapení - takhle si gulášovku rozhodně nepředstavuju. Pivo ale měli dobrý, byť mně osobně už se pomalu začínalo zajídat, resp. zapíjet.
Následovat měl již jen rychlý sjezd do místa cíle, nicméně několik z nás si přichystalo pár osvěžujích triků, jejichž kombinace způsobila malé zdržení a pár kilometrů navíc. Ponejprv se Dan nechal pohltit rolí kaskadéra výpravy a nejdřív do sněhové závěje, později do příkopu předvedl ukázkové salto mortale. Než jsme utišili salvy smíchu a vše patřičně zdokumnetovali, ujeli nám jediní ti, kdož znali přesnou cestu na chatu. A tak, vedeni neochvějně jistým Honzíkem, jsme zbytečně nastoupali další desítky metrů a skončili kousek pod Přebuzí znovu na hlavní silnici. Jelikož ale boží mlýny opravdu melou, byl hlavní pachatel zajížďky po zásluze potrestán, a to pádem do ledových vod dravé říčky, no to jsme se zase nasmáli. Bez dalšího riskování jsme po hlavní silnici konečně dorazili na Šindelku. Na zahrádce místní výčepny jsme pod hřejivými paprsky večerního slunce natlačili do útrob poslední čepované pivo dne, abychom v zápětí na chatě pokračovali těmi lahvovými. Buřtíky nad ohýnkem uškvařené ukonejšily naše žaludky, a když nás zima zahnala od otevřeného ohně k tomu krbovému, začala se o slovo hlásit únava. Už to vypadalo, že před půlnocí bude celý tábor klidně spát, ale pak nějakýho chytrolína napadlo hodit do pléna tu děsně inteligentí hru 1, 2, bum, atd. No vydrželi jsme jí hrát do jedný a málokdy se dostali přes třináctku. Zejména Míra perlil a svými vyděšenými pohledy, hláškami a teoriemi zakládal nová a nová polínka pod kotel našeho hurónského řevu. Vše vyvrcholilo osobitou přednáškou na téma cvrnkés a šukéz, a protože už mi odumírala bránice a nikam vejš to nešlo hnát, šel jsem raději do hajan.

TRASA: Vary - Stará Role (cyklostezkou z Čankovský) - Nová Role - Rájec - Suchá - Nejdek - Nové Hamry - Přebuz - Krásná Lípa - Šindelová ... (52 km)

 



Galerie