horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

kOPIS xTrEAM 2010

Email Tisk PDF

Pátý ročník tradičního sportovně-společenského povyražení se musel vypořádat s několika droboučkými zádrhely, ať už šlo o lehkou dešťovou přeháňku před Nejdkem, či organizaci s mírně entropickou tendencí. Ale to víte, Miloš je zamilovanej. Přesto se mu (nebo někomu jinému) podařil husarský kousek, kdy pouhý den před odjezdem sehnal doprovodný vůz, bez jehož exkluzivních služeb by byl zážitek neúplný a naše mladá krev o pár desetin promile řidší. Trpělivým vodičem zásobovacího SUV byla Lucijé, ostříleným navigátorem a pivním domestikem v jedné osobě Kájina. Nepříznivá předpověď počasí či jiné nepodstatnosti odradily celou řadu cyklistů, a tak nám týden před akcí začaly přibývat křížky na seznamu účastníků. Z nahlášených pětadvaceti se na trať vydalo pouze deset zapálených kolaborců, absentéři přišli o spoustu výživných zážitků, čímž si sami vyměřili trest, a proto je netřeba více pranýřovat (navíc kilo se platilo dopředu... teda až na pár výjimek... no ale to tady teď nebudeme rozmazávat).

Tři dny před odjezdem organizační výbor přehodnotil priority a původně naplánovanou trasu přes Sokolov dokázal stočit více na východ. Klíčovým paramatrem nástřelu itineráře byl počet otevřených hospod na krychlový kilometr a okolí krajského města v této disciplíně porazilo to sokolovské na hlavu. Startovalo se tedy v 10:00 od budovy KŘ. Slunce v tu dobu nastavovalo účastníkům expedice svoji přívětivější tvář a ložná plocha nissanu vyzývavě vystavovala své tři nalité basy. Po kontrole proviantu a malé jedenáctistupňové Excelentní ochutnávce se neúplný balík vydal kolem půl jedenácté na cestu. Abychom Pavoukovi s Verunkou, tou dobou už netrpělivě čekajících na připojení k peletonu ve starorolské hospodě U Anděla (dříve U Kostela), dopřáli trochu soukromí, zvolili jsme vyhlídkovou trasu přes Meandr a následně po nové cyklostezce. Další časové konsenvence již bohužel nejsem schopen přesně rekonstruovat, a tak se spokojím s pouhým výčtem zajímavostí. Ze Staré do Nové Role to jsou dobré 4 kilometry, a proto bylo v hospodě U Petra znovu doplnit tekutiny nejvyváženějším jontovým nápojem, tentokrát kalným, nefiltrovaným, desetistupňovým. V Nové Roli se odpojil Míra a devítka statečných pokračovala po starý Nejdecký na dlabanec. Dojezd do restauračního zařízení U Žáby byl chaotický, již zmiňovaný deštík nemilosrdně roztrhal hlavní pole. Na jídlo se čekalo dlouho a navíc jsme v tu dobu přišli o pěší sekci, která se kolem třetí odpolední nechala rozhodit podmračenou oblohou, uzamčenou chatou a naší bujarou nepřítomností a rozhodla se pro sestup do základního tábora.
I naše ekipa se po obědě dostala na rozcestí. Pavoučí pozadí, neuvyklé cyklistické štice, se zdráhalo pokračovat s námi na Přebuz, a tak byla Verča nucena doprovodit Míšu na Šindelku nejpřímější cestou přes Lesík. My ostatní a zbylo nás už tak málo, že si mohu dovolit jmenovat, tak tedy Hanka, Honza, Miloš, Vašek, Zdeněk, Dan a já jsme pokračovali vzhůru na Hamry a podél Rolavy přes Chaloupky na Přebuz. Tento nejmalebnější úsek cesty sváděl k osvěžení, a tak si Honzik smočil v chladivé horské bystřině nohy a otužilák Dan celé tělo až po kořínky vlasů (a taky si tam ukopnul prostředníček levé nohy vo šutr). Po znovushledání se zbytkem výpravy včetně doprovodného vozu (a taky s extra komunikativním až agresivním, hluchým, stoletým lovcem nítěnek) padlo rozhodnutí pospíchat přímou cestou na chatu. Jenže bylo by hříchem vynechat při závěrečném sjezdu přebuzskou hospodu, a tak jsme si tam s Danem a Honzou dali zelňačku a s Danem, Honzou a Milošem pivečko.

Do cíle určení jsme dorazili spolu s večerním chladem před sedmou večerní a zdravě vyhladovělí se jali decimovat Michalovo buřtíky k večeři. Po přesunutí ke krbu zavládla příjemná uvolněná atmosféra, kterou kořenily Danovy výkony při hře na 1,2,bum a neméně skvostné pěvecké výkony včetně snahy naučit pavoučího muže Wimpyho song o tom, že už to bude rok.
Letošní extrém tak znovu do puntíku potvrdil známý fakt, že není důležitá kvantita, ale kvalita. A ta letos byla opravdu mimořádná.


TRASA: Vary - Stará Role - Nová Role - Nejdek - Nové Hamry - Přebuz - Krásná Lípa - Šindelová ... (47 km)

 

VvvV (Větrný vopruz ve Valči)

Email Tisk PDF
Tenhle výlet se rodil těžce a nakonec se jelo jinam, než byl původní záměr. Ale na druhou stranu se nám podařilo ustavit poměrně početný peloton, čítající pět lidí (Luky, Šuky, Dan, Pítrs a já). Myslím, že příště pojedem s Lukášem zase sami, protože při závěrečném loučení padaly věty, jako: "Příště už mi nevolejte!", případně se někteří závěrečného loučení ani nedočkali. Pes je zakopanej v počasí. Po brilantně vyvedeném červenci právě končí katastrofální srpen s ubohou schopností meteorologů předpovědět správně počasí aspoň na dva dny dopředu.
Na kolo se mělo jet už v pondělí, a to vlakem do Chomutova, odkud potom po hřebenu Krušek zpátky. Nakonec jsme vyrazili ve čtvrtek do leta odkládané Valče. V pondělí totiž lilo, ač ještě v sobotu slibovaly rosničky polojasno a třicet. Ve čtvrtek to taky nebyl žádnej ideál, byť sluníčko se po ranním chladném šedivu nakonec ukázalo. Jenže vzalo sebou i strašlivý vichr z hor, který z nás zejména v okolí Valče nemilosrdně serval poslední zbytky dobré nálady.
Ono to bylo už od rána takový zadrhávací. S Danem jsme se vraceli 2km pro zapomenutý mobil, a pak jsme horko těžko sjížděli hlavní skupinu. Podařilo se to až v Kyselce. Pak začala dobrodružná část etapy, neb bylo zapotřebí projet Doupovské hory vojenským prostorem. Tam se začal terén nepříjemně vlnit a naše nohy zemdlévat. V euforii jsme ještě ve třech lidech dobyli výškovou kótu 739 Ovčí vrch, ale v ten moment se přihnal zmiňovaný vítr. A bylo zle. A ještě hůř bylo, když jsme vyhladovělí dorazili do Valče a nikde žádná hospoda. Po konzultaci s obsluhou místní smíšenky jsme zavrhli Chyši a vydali se vstříc benzínové pumpě Agro Medos u silnice R6. Cesta to byla větrně útrpná, silami v tu dobu už hýřil pouze napumpovaný Luky. U klíčové odbočky na Verušičky ještě padl návrh na pokračování do Bochova, ale mapa ukázala, že zajížďka je to v každém případě, takže jsme fofrovali do Motorestu. Dobře jsme udělali, poživatiny (vývar, držková, bramborová, svíčková, květák, plněné knedlíky, 12°, 10°) nám naplnily útroby a srovnaly psychiku. I vítr se uklidnil, a tak jsem si cestu na Žalmanov začli zase trochu užívat. Studenou sprchou byla absence výčepny v této obci, ale vše nám vynahradilo chutné a výživné dožínkové pivo na Pile. To už s náma nejel vytrvalým tempem se vlekoucí Pítrs, který zvolil alternativní trasu přes Olšovky. Sjezd na Březovou byl odměnou za všechna stoupání toho dne, tak jsme to oslavili kofolou ve Starym Mlejně, protože veselá paní servírka kvůli nám odmítla narážet novej sud!? Při závěrečném prologu do KV se nám ještě podařilo v kopci z posledních zbytků sil setřást a odrovnat nalepivší se skupinku cyklistů.

TRASA: KV - Všeborovice - Pulovice - Nová Kyselka - Kyselka - Vojenský újezd Hradiště (Dolní Lomnice - Horní Lomnice - Zakšov - Doupov - Řednice - Mětikalov - Bukovina) - Podbořanský Rohozec - Nová Ves - Ořkov - Valeč - Bělá - Velký Hlavákov - Albeřice - Luka - Verušičky - benzinka MEDOS AGRO (konečně oběd) - Verušičky - Luka - Radošov - Javorná - Bražec - Žalmanov - Pila (Dožínkové pivo) - Kolová - Háje - Březová (Kofola a jedno malé pivo pro všechny) - Doubí - K.Vary ... (107 km)

 

Nimrod, Smraďoch, buřina

Email Tisk PDF

Nějak se nám nedaří nalákat ostatní (samé alibistické výmluvy), a proto jsme do Mariánek vyrazili opět pouze v osvědčené dvojici. Start, původně plánovaný na 9:30 od loketské čerpačky, jsem byl nucen ráno přesunout na 9:00 od chodovského kostela, neboť hodiny na věži potřebovaly odborné seřízení. Z Lokte na Staré Sedlo, potom po stezce nad koupaliště Michal a už tu bylo stoupání dne. Odbočka na Novinu, a potom lesem až nahoru do Lobzů. Vejšlap na Klínovec hadr. Ovšem výhodu to mělo obrovskou, zbytek dne už jsme jezdili skoro pořád po rovině, po náhorních plošinách Slavkovského lesa. Pěkná byla hned polní cesta z Lobzů na Rovnou, ale za letištěm to přišlo. Uhnuli jsme doprava na zelenou a po vymazlený asfaltce uháněli lesem až na Kladskou. Tam jsme srkli chodovárek, sjeli z kopce do Mariánek, na kolonádě slupli oplatku, počkali na zpívající fontánu ve 13:00 (holub mi posral blatník a Lukymu sedlo) a vydali se k penzionu Nimrod, kde Lukáš naplánoval oběd. Ach jo. Nejen, že jsme netrefili správný výjezd z ML (ovšem ten alternativní přes golf nebyl vůbec špatnej), ale po příjezdu k lesní restauraci jsme nevěřili vlastním očím. I přes hladové žaludky jsme se museli chechtat, protože Nimrod už nikomu oběd neuvaří (viz. fotky).

Jedním z cílů etapy byl Smraďoch - přírodní úkaz s bublajícími jezírky, ze kterých krom oxidu uhličitého vyvěrá i smradlavý sirovodík. Vede tam pěkná naučná stezka po modrý značce a určitě stojí za shlédnutí. Taky tam byla spousta borůvek. Od Smraďocha ke studánce Farské kyselky (překvapila mě ledovost té vody), a pak už rychle do Pramenů, kde jsme doufali v hospodu s jídlem. A taky jo! Smažák přišel velmi vhod, navíc jsme od majitele penziónku vyslechli i pár vtipných historek (třeba jak měl po lokální potopě zaplavenou hospodu, přišli tam němci v holinách a chtěli presso :-). Dojídali jsme za burácení hromů a rychle vyrazili ku domovu. Bouřky jsou lokální záležitostí a jedna se bohužel rozhodla rozbalit své představení přímo nad našima hlavama, v lese mezi Novou Vsí a Krásnem. Do Krásna jsme dojeli mokří na kost a schovali se pod přístřeškem zkrachovalé jednoty. Čekali jsme asi hodinu, než silnice vyschnou z nejhoršího a rychle mazali domů se sušit.


TRASA: Chodov - Chranišov - Nové Sedlo - Loket - Staré Sedlo - Vítkov - Novina - Lobzy - Rovná - Kladská (pivo + Martin čočková polívka z hrachu nebo obráceně?) - Mariánské Lázně (oplatka) - Závišín - Mariánský Dvůr - Polom - Pension Nimrod - Smraďoch a Farská kyselka - Prameny (pivo a smažený sýr s hranolkama) - Krásno (bouřka) - Horní Slavkov - Loket - Hory - K.Vary ... (87 km)

 

Klínovec, problémy v Rýžovně, pohoda u Skořiho

Email Tisk PDF
Třetí letošní výjezd a hned na nejvyšší vrchol Krušek. Jenže když je dole přes třicet stupňů, tak je jízda do hor téměř povinností. Sraz s Lukym (nikoho jiného se nám tentokrát nepodařilo zlákat) byl netradičně v Jenišově v 9:15, zkratkou do Počeren, dále přes pole do Staré Role a kolem koňů Čankov, Otovice... no pěkně nám to odsejpalo, takže jsme záhy popíjeli v Hroznětíně na návsi první G desítku toho dne. Ze Žďáru jsme zahájili výšlap nejsnazší nám známou cestou, na louce nad Suchou jsme pak zvolili delší (tzn. doprava) cestu kolem kopce. Proťali jsme všechny klínovecké sjezdovky a kolem 13:00 dobyli vrchol. Teploměr na hospodě ukazoval 24 °C a vál dosti chladný větřík.
Oběd byl plánován v Rýžovně na údajné farmě zvířat, ale nebyl to nejšťastnější nápad. Z jídeláku bylo těžké něco vybrat, tož jsme šáhli po hotovém segedínku. Nebyl sice věru špatný chuťově, ale masa bylo opravdu pomálu (já osobně dvě malé kostičky) a cena byla bio - 115 kaček. A co hůř, při odjezdu Luky zřel na svém velocipédu prázdnou přední gumu. Ještě že si vozí servismena s náhradní duší a pumpičkou.
Bylo po čtvrté hodině, tak už jsme nešpekulovali a vyrazili ku domovu. Před Blatnou jsme využili lesní zkratky na Pernink, vyšlápli si kopec nad sjezdovku a  dlouhým oldřichovským sjezdem jsme dorazili až ke Skořimu na chatu. Dostali jsme pivo a polívku první pomoci a odečetli hodnoty teploměru v nížině - 36 °C.
Cesta domů vedla přes Roli, Jimlíkov, Mírovou, letiště modelářů a Jenišov.

TRASA: K.Vary - Jenišov - Počerny - Stará Role - Rosnice - Čankov - Otovice - Podlesí - Hroznětín (pivo) - Bystřice - Hluboký - Horní Žďár - Suchá - Klínovec (pivo a Martin polívku zelňačku) - Boží Dar (Ježíškova cesta) - Rýžovna (pivo a segedínský guláš, a Lukáš defekt předního kola) - Pernink - Oldřichov - Lužec - Děpoltovice - Skořiho chata (pivo a polívka) - Mezirolí - Nová Role - Jimlíkov - Mírová - Jenišov - K.Vary ... (90 km)

 

Okolo Jesenice na beach do Sokolova

Email Tisk PDF
Oni ty výlety s cyklošerpou Lukym jsou pěkný všechny, ale ten ze čtvrtka 8.7. byl obvzlášť vypečenej s křupavou bíčí kůrčičkou. Sraz s Lukášem byl stejně jako minule v 9:45 u čerpačky v Lokti, Dan se připojil v 10:15 u sokolníka na starym sokolovskym náměstí. Cíl etapy byl jasný - objet Jesenickou přehradu a v pět stihnout beach v Sokolově na koupáku. Vedlejší pivní cíle není třeba zdůrazňovat. Výškový profil tratě určovala Ohře, jejíž tok jsme poctivě kopírovali po nové cyklostezce (č. 204) až do Potočiště. Nebylo tedy kopců, a i proto jsme zvládli takovou fůru kilometrů. Problémem bylo najít pořádnou hospodu na oběd, nakonec jsme vzali za vděk poloteplou klobásou ve stebnickém kempu. Naturistickou pláž jsme netrefili (mapy se rozcházejí v její přesné lokaci), tudíž nás i přešla chuť na koupání. Poslední malé pivečko jsme schlamstli v Hlavně, a jen pár minut po páté jsme dorazili na sokolovský koupák. Pinkali jsme 3 hoďky a musím říct, že závěrečnou dvacku domů jsem už valil dost na sílu. Měl jsem hlad a žízeň.

TRASA: K.Vary - Svatošky - Loket - Královské Poříčí - Sokolov - Citice - Hlavno - Dasnice - Kynšperk nad Ohří (pivo) - Hlínová - Mostov - Odrava - Potočiště - Dolní Dvory - Horní Dvory - Podhrad (málem oběd) - Malá Všeboř - Dolní Lipina - Lipová - Stebnice (pivo a klobása) - Okrouhlá - Jesenice - Lipoltov - Odrava - Nebanice (pivo a Dan prejt) - Chotíkov - Liboc - Kynšperk nad Ohří - Dasnice - Hlavno (pivo a párek nebo utopenec) - Citice - Sokolov (beach volejbal) - koupaliště Michal - Staré Sedlo - Loket - Svatošky - K.Vary ... (122 km)

 

Hřib, varhany, hovada

Email Tisk PDF
Vlna veder povzbuzuje většinu lidí k povalování se u vody, nám teplomilným velí vyskočit do sedla a nechat se ochlazovat rychlou jízdou vyvolaným prouděním vzduchu. V sestavě s Lukym a Šukym jsme se v neděli vydali na první letošní výlet. Sraz byl v 9:45 u novorolských sádek, nikdo se neopozdil, jen Šuky si o čtvrthoďku přivstal. První polovinu trasy Lukáš pečlivě naplánoval lesňačkami a polňačkami (výjezd do Tatrovic byl extrémní záležitostí pro malou pilu a velké kolečko), takže jsme až na Šindelku neokusili chuť rozpáleného asfaltu. Zato jsme okusili krvežíznivost místních hovad, která z nás bez ustání nasávala, tudíž zanechávala po rozplácnutí vydatné červené fleky na našich končetinách. Na Šindelové jsme ve Spartě lokli pívo a polívku první pomoci a vydali se hledat kamenný útvar připomínající hřib. Cožpak o to, ten šutrák byl vidět ze silnice do Lípy, ale příjezdovou cestu jaksi zapomněl někdo udržovat. A tak jsme se pustili střemhlav přerostlou, 20 let nepokosenou, loukou. První zastávkou byla pamětní deska obětem Revoluční gardy (tam na nás zaútočila nějaká extra hnusná revoluční moucha velikosti a otravnosti dvojnásobného hovada), pak už nás čekal ten hříbek - no nic světobornýho, zkrátka šutr na šutru, něco jako viklan Dominik. Následoval sjezd k rotavským varhanům (včetně pěkné vyhlídky na Rotavu), odkud vedla nejdobrodružnější část výletu. Jelikož se neradi vracíme stejnou cestou, namířili jsme si to lesem po údajné čárkované stezce. Náznak jakékoliv cesty však velice záhy vymizel a my se museli s koly na ramenou proplétat mlázím a houštiním, za což nám ovšem byla odměnou kouzelná babička ze starobylého domu, která nás po vynoření z temného hvozdu napojila svou excelentní kojeneckou pramenitou vodou a jako bonus přidala několik cenných historických souvislostí (její dům byl součástí zámečku Favorit, voda z lesa má namodralou barvu a cikány poslala na falešný pramen).
Do Oloví jsme svižnou jízdou po hlavní přijeli tak akorát včas, abychom si stihli objednat oběd před zahájením finále Wimbledonu. Ač jsme Tomáše tlačili, co to šlo, bylo po prvním setu jasný, že Rafa nebude k poražení, a tak jsme po čtvrtý hodině pokračovali dál. Stihli jsme už jen vyhlídku na Medard a vzhledem k bouřící obloze vynechali závěrečné pivko u Gardnera. Loketská panoramka byla naší poslední vrcholovou prémií.

TRASA: K.Vary - Jenišov - Mírová - Jimlíkov - N.Role (sádky) - Nové Chalupy - Tatrovice - Spomyšl - Poušť - Šindelová (pamětní deska obětem Revoluční gardy, Kamenný hřib) - Rotava (Rotavské varhany) - Oloví - Dolina - Krajková - Habartov - Kluč (vyhlídka na Medard) - Svatava - Sokolov - Královské Poříčí - Loket - Hory - K.Vary ... (82 km)

 



Galerie