horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Hartenberg

Email Tisk PDF

Září se překonává a přinutilo mě si vzít opět dovolenou a vyrazit na kolo. Luky mě vyzvedl v 10:30 a až do Sokolova jsem dost mrznul. Holt rána jsou chladná. Z Hartenebergu (rekonstrukce probíhá pomalu ale jistě) už to byla slunečná nádhera, ale vyskytl se problém se stravováním . V Oloví U Berušky zavřeno, na Šindelce Sparta zavřená, a to už jsem měl fakt hlad, tak jsme si na hrázy U Tajchu dali klobásku a nic moc pivo. Pak už jen rychle z kopce domů, ve čtyři už jsem odemykal barák (v pět jsem vyzvedával Val na gymnastice a v půl šestý Vik na klavíru). Byl to holt takovej půldeňák.

TRASA (79 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Klínovec 2018

Email Tisk PDF

Tradiční výjezd na dominantu Krušných hor jsem zase honil na poslední chvíli, ještě že se slunce rozhodlo stvořit iluzi léta uprostřed září. Bylo tak pěkně, že i moira zůstala doma. Pro dobytí Klínovce jsem zvolil osvědčenou pohodlnou trasu přes Krásný Les a až na zdržení kolem Ostrova (objížděl jsem ho spodem a zprava po trase 2011, což se na mapě jevilo jako dobrý nápad, ale ve skutečnosti jsem na tamějších bídných cestičkách ztratil spoustu času) to bylo rychlé a bezproblémové stoupání. Jako třešničku na vrchařském dortu jsem se odhodlal (protože jsem neměl Lukyho) zdolat poslední stovky metrů po sjezdovce Dámská a podařilo se mi vyšplhat vzhůru bez spadnutí z kola (ta geometrie mýho acida je k neuvěření, přední kolo drželo přilepený k zemi i v nejprudších pasážích). Na vrcholu jsem stanul přesně po dvou a půl hodinách jízdy ve 13:15. Sraz se šéfem jsem tam měl až ve dvě, tak jsem vystavil tělo horským paprskům a spočinul. Vítězný pivko jsme nedali, protože jedna hospoda byla zavřená a druhá přelidněná. Obtížně (taky narváno) jsme se prosadili ke stolu až na Božáku v Radničním Sklípku. Březňák 12° nic moc, nefiltr Krušovice 12° mnohem lepší. Játra na roštu s hranolkama standard. Pavla jsem doprovodil k autu do Abertam kolem Špičáku, Mrtvýho rybníku a z Hřebečný ještě bonusovým výšlapem na Červenou jámu. Pak už jsem to mastil přímou cestou domů, protože mě tlačil čas (od sedmi trénink). Nenajel jsem ani stovku, přesto jsem byl podivně zmožen a večerní basket nestál za moc. Už taky nic nevydržim.

TRASA (93 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Pade kolem komína s pivem na Pile

Email Tisk PDF

Tahle obyčejná odpolední vyjížďka po kopcích v okolí se do cykloblogu prosadila pouze kvůli tomu, že dokládá nepořádek v mapových podkladech na mapy.cz. Zakufroval jsem na výjezdu z Cihelen a později jsem zjistil, že to byla chyba map a né moje. Matně jsem si totiž vzpomínal, že jsem kdysi jel podobnou trasu a vrch Obteč nad Březovou jsem dokázal objet. Jenže tehdá jsem jel dle shocartích cyklomap, které jsou holt asi přesnější. Na cykloserveru je tam totiž dokonce značená cyklotrasa. Dle mapy.cz se to ani objet nedá, ta spodní cesta kousek nad silnicí v lese ve skutečnosti není! No nic, dojel jsem si na pivo na Pilu, použil Krušnokolčí nábližku do Kolové bez zbytečného klesání, rovněž zkratkou jsem se napojil na Okružní pěšinu, projel si milovanou Odpolední stezku a naposledy se vyškrábal na kopec k vodárně a po Jungmanovce jsem dokončil okruh domů. Nastoupáno 1250 m, pěkná projížďka.

TRASA (50 km)

 

Rozhledny a Kronl

Email Tisk PDF

Asi nejhezčí a taky nejnáročnější letošní celodeňák. Obávám se, že další už nepřidáme, bo se má pokazit počasí. Původně jsme sice chtěli jet na Klínovec, ale dle modelu tam mělo bejt zataženo a zima. A tak jsme vyrazili na jih. Protože v pivovaru Kronl otevírají až ve čtyři, stihli jsme to od první návštěvy Mariánek (rozhledna Hamelika) ještě obkroužit přes Planou (rozhledna Bohušův vrch) a Chodovou Planou (polívky ve Sladovně Chodovaru a skvělej zámeckej speciál 13°). Cesta po hlavní z Chodový Planý do M.Lázní byla strašná a plná aut, ale zase jsme ji přelítli rekordní rychlostí a v rekordním čase. Zážitkem byla jízda po oválu dlouhé ploché dráhy (měří 1km), u Kronla jsme pak ochutnali žitnou IPU (podivně světlá a až příliš tříštivá chuť), 11° (ta mi chutnala nejvíc) a trochu slabší 10°. Pak už nás čekal závěrečný výjezd na Kladskou, ze které Luky propadal trudomyslnosti (bohužel ho kolo přestává bavit, tak nevim, s kym budu v budoucnu jezdit), přitom to byla parádní cesta po turistický zelený, žlutý, červený, modrý a zas zelený. Z Čisté jsme se doslova řítili do Lokte, abychom ještě stihli závěrečné pivko u Gartnera (po hříchu letošní první). Z furianství jsem ještě Lukáše doprovodil přes kypu do Chodova, kde mi došlo (hlad, špatně jsem občerstvoval). 133 km, vejškovejch 2,4 km. Paráda.

TRASA (133 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Krušnokolci - Rájec

Email Tisk PDF

Normálně by v cykloblogu odpolední výlet pod 50 km neměl co dělat, ale byl to druhý výjezd s Krušnokolci (tentokrát v 7 kusech - karel, míla, monika, petr, pavel a já se šukym) a takovej echt typickej. Jak mě Šuky upozorňoval na jejich drandění terénem, tak toho bylo v úterý opravdu snad až moc. Takovej ten styl přijedeš na louku, podlezeš elektrickej ohradník a jedeš dál tam, kde žádná cesta nevede. Ostatně na mapě je to pěkně vidět. Šílenej byl sjezd z Rájce lesem plnej šutrů a tekutejch písků, ale závěrečnej Bernard v Country salonu byl naopak skvělej.

TRASA (44 km)

 

Do Žlutic na Slavoj Bečov

Email Tisk PDF

Původně jsme plánovali sobotní cyklovýlet na gulášový festival do Krásna (ten jsme včetně koncertu Mišíka sfoukli autem), ale Špáčovo první špíl nové sezony v dalekých Žluticích vše změnil. Počasí stále wunderbar, zápas začínal ve tři, vyrazili jsme v deset. Luky to pěkně načasoval a naplánoval oklikou po různých zajímavých místech, takže jsme zkoukli rozhlednu Třasák v Útvině (ta je zajímavá hlavně tim, že jí postavil soukromník na svém pozemku dle vlastního návrhu, jinak je z ní vidět prd), dále zbytky kostela sv. Blažeje u Branišova (před Branišovem jsme si doplnili flašky ze studánky U Silnice), dále tvrz ve Vlkošově (v soukromém vlastnictví a nepřístupná) a konečně zbytky bývalé tvrze Prohořský hrádek (tam si nějakej blbec oplotil soukromej megapozemek). Fotbal byl príma, Bakalář skvělej, klobásu na hlad už jsme potřebovali jak sůl a Slavoj vyhrál po matném výýkonu 3:0. Cesta zpět velerychlá nejkratší cestou přes Údrč, po sedmý doma.

TRASA (111 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Rožmitál pod Třemšínem

Email Tisk PDF

Konečně pravý nefalšovaný celodeňák a poctivá (byť těsná) stovečka. Takhle má vypadat cyklovýlet, po hříchu letos můj první takový. Po devátý jsme s Lukym a Klusim vyrazili, kolem jedenácté vylezli na rozhlednu Na Skále na okraji Brd a po poledni poobědvali s Aldou v Rožmitále (Slavie). Trochu nepochopitelně jsme opomněli vylézt na rozhlednu (bývalou trafostanici) přímo v Rožmitále, ale zase jsme si prohlédli hrob Jana Jakuba Ryby a desítky hrobů rodu Poláků. Cesta zpátky byla řádně rozpálena (a tak to má být!), takže jsme vzali zavděk občerstvovačkou v Blovicích (příště to ale musí být restaurace Na Čabardě!) a závěrečným vítězným pivkem v Dolcích (které mi trochu znechutil vlezlej ožrala Rodina alias Šiling).

TRASA (101 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Vlaky a nádraží

Email Tisk PDF

Na poslední chvíli jsme v pátek stihli letošní královskou etapu Kol. Bohužel se nám stejně jako vloni nepodařilo pokořit stovečku, nějak se nám tahle tradice vytrácí. Naopak se nám do cyklistiky vtírají srazy se skupinou B, které přinášejí četné komplikace a zdržení. Náčelníkem naplánovaný výlet měl železniční podtext, navštívili jsme muzeum v Lužné a povečeřeli v Hanákově Zastávce Nižbor (obé se ženami a dětmi). Z Lužné nás čekal víc než dvacetikilometrový mírný sjezd na Křivoklát. Jó, to nám to po asfaltové cyklostezce pěkně odsejpalo. Vyhladovělá a vyžíznělá těla jsme posílili v Městečku vynikající Lumpáckou polévkou a Kozlem. Parádním singltrekem v okolí Křivoklátu jsme dojeli až k vodní nádrži Klíčava, ve které plavali neuvěřitelní mobidici. Při obtížných lesních sjezdech mě svými výkony udivoval Špáča, kterého je pro fotbal škoda. Co ten dokáže v sandálkách, bez helmy a brýlí, to je k neuvěření. Ale to už nás trochu honil čas, neboť sraz v Nižboru se skupinou B byl v 17:00. A právě v tuto chvíli Luky osudově rozhodl využít čárkované trasy ze Sýkořice do Nižboru, pěkně podél řeky. Nebyl to dobrý nápad, příště musíme lépe číst v mapách (ty skály tam jsou jasně zřetelné!) a nebo poslouchat náčelníka. Ten těch 400 metrů horolezecké cyklo hrůzy nesl asi nejhůř, tolik sprostých slov jsem od něj ještě nikdy neslyšel. Při dobré večeři se to všecko nějak porovnalo a i ten závěrečnej krpál do Bratronic (+ závěrečné vítězné pivíčko tamtéž, bohužel bez náčelníka, který to rval rovnou dom) jsme zvládli bez problémů. Pěkná královská to letos byla!

TRASA (84 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Na Ryžovnu na pivo

Email Tisk PDF

Doneslo se to ke mně s neomluvitelným zpožděním, ale hned jak jsem zjistil, že je na Ryžovně pivovar, vyrazil jsem na ochutnávku. Měla to být taková svižná odpolední vyjížďka do hor, ale nakonec jsem si to dal výživně přes kotary. Krpál na Vlčinec, sjezd do Pstruží (tam mě začala honit první bouřka) a pak rovnoměrné stoupání po naučné stezce přes Abertamy a Hřebečnou (kde mě Krumpíno informoval, že pivo se zatím vaří v Praze a na Ryžovně se jen čepuje) až do cíle. Luky už tam na mě čekal. Ochutnali jsme osmičku študáka (fuj), polotmavou třináctku Rapla (dalo se) a asi nejlepší dvanáctku Boží Dar. Pak to začalo bouřit od Božáku, tak jsme zdrhali suchou nohou domů. Bohužel sjezd z Blatný do Hamrů se stal osudným Lukášovu zadnímu kolu - píchnul o střípek skla. Místo aby mi hned zavolal, nechal mě sjet až do Nejdku, kde mi už jeho zpoždění přišlo podivný a volal jsem mu, co se děje. Tak jsem to otočil a mastil zpátky do kopce. Salámista samozřejmě nevozí vůbec nic, tak jsem dal svou náhradní duši, půjčil pumpičku a po relativně rychlé opravě jsme pod prvními kapkami a s duhou na obzoru uháněli na Nejdek a dál domů. Stihli jsme to oba suchou nohou, což je zázrak. Najeto 76, nastoupáno přes 1500 vejškovejch, slušnej počin.

TRASA (76 km)

 


Strana 1 z 2

Galerie