horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Lubenec

Email Tisk PDF

Počasí je letos v létě opravdový držák, Lukáš stále nepracující bezdůchodce, takže je třeba točit pedály, dokud jsou podmínky. Z několika variant jsme nakonec vybrali Lubenec a před desátou vyrazili. Až nad Stružnou jsme svižným tempem skoro pořád stoupali a s vjezdem do Doupova a srovnáním profilu jako by nám narostla křídla. Po kraji vojenského prostoru jsme doslova letěli a před polednem dojeli do Valče. Pak se naše tempo snížilo, bylo tam pár sesedávek, telefonátů, trapná (a zavřená) rozhlednička Vochlice a začínající hlad. S jídlem to bylo tentokrát dost divný, snad jen v čase zapomenutý bufík v Lubenci (fazolačka s houskou a malé pivo za 30,- Kč!) mě oslovil. Po 7 km Chyše a "povinný" Prokop Jantar (Luky asi definitivně skoncoval s pivem takže jen chmelová limonáda) a po dalších 8 km na žádost Lukášova hladového břicha restaurace ve Žluticích. Chtěl jsem jen něco malého ke kofole, ale přinesený plný talíř utopenců mě dost zaskočil. Po jídle jsme to zas roztočili a upalovali přes Bochov a Pilu domů. Na závěr jsme si ještě střihli výjezd k Jungmanovu altánu, abychom měli taky nějaké to vrcholové foto. Celkem jsme nastoupali přes dva výškový kiláky, což je letošní rekord.

TRASA (111 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Horažďovice

Email Tisk PDF

Tradiční celodeňák z Oujezda jsme tentokrát nasměrovali do Horažďovic, kde jsme měli v půl dvanácté sraz s náčelníkem. Cesta nás vedla mimo jiné přes rodiště Františka Křižíka - Plánici a dále přes nicotnou vesničku Nicov, které mezi cedulí začátek a konec obce vévodí velkolepý poutní kostel Narození Panny Marie. Zatímco úderem 11:30 jsme s Lukym vjížděli na náměstí, Alda byl na příjezdu o pár minut opožděn. Při společném obědě v hospodě U Hlaváčků jsme si vyměnili radostné cyklozážitky (štípnutí vosou, bídná kamenitá cesta, apod.) a zavzpomínali na právě skončená Kola a po jedné hodině si popřáli šťastnou cestu zpět na chaty.
Zpáteční cestu jsme volili přes Nepomuk, kde došlo na náměstí k historickému okamžiku. U kašny jsem poprvé v životě nevycvaknul včas a složil se z kola na zaprášenou dlažbu, k radosti přihlížejících malých posměváčků. Aj krev byla, hned by z toho byl o týden dříve puntík do deníku. Naštěstí mi s rychlým návratem energie pomohla vychlemstaná studená kola z koloniálu a náladu mi definitivně spravilo závěrečné pivo v Letinech (Luky dal oblíbenou IPU, já poctivou dvanáctečku). Nemilou zajímavostí výletu je, že jsme necvakli žádnou fotku, ač k tomu busta Křižíka v Plánici přímo vybízela.

TRASA (87 km)

 

Onen svět

Email Tisk PDF

Normálně bych tady tenhle třicetikilometrový odpolední výletík ani nezmiňoval, ale když ta Langova rozhledna stojí na tak pěkném místě - Onom světě. Projeli jsme taky podél břehů Vltavy a chvílema to tam opravdu připomíná moře. Písečné pláže, skalnaté břehy, lodě na vodě, idylka. Mnoho lidí by taky ocenilo, že jsme z rozhledny až do kempu frčeli pořád z kopce (dobrá, až na jeden drobounkej výjezd za Zahořanama).

TRASA (30 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Protivín

Email Tisk PDF

Pro letošní Kola si Lukáš dlouho dopředu připravil monstr vzpomínkový výlet po místech, kde před lety chodíval na puťáky. A tak jsme z Radavy vyrazili směr jih a v patřičných místech si zanotovali: když se ten TÁLINskej rybník nahání, cesta k PROTIVÍNu netrvá hodinu, osm let jsem chodil do MYŠENCE do školy, na břehu Blanice stojí MALETICe.
Kousek, konkrétně do Kučeře, nás na cestě doprovázel Al se Špáčou, celých 115 s námi ušlapal Klusi. Hlavním cílem výletu byl Protivín, kde jsme chtěli pod platany ochutnat nějakou tu místní pivní specialitku. Bohužel, točili tam jenom klasickou jedenáctku a kvasnicovou dvanáctku, navíc jsem na šumavskou topinku čekal přes hodinu! Slabota. Na náměstí nám aspoň Luky ukázal řeznictví, kde si onehdá koupil škvarky a už nenalezl obuvnictví, kde zakoupil své pověstné kristusky (pro sichr hned dvoje). Cestou zpátky jsme vydatně občerstvovali, přesto Klusiho sežehlo slunce a zbytek pobytu trávil nad mísou (případně na míse). Výlet to nebyl špatnej, jen mě trochu vadilo množství aut, a to i na vedlejších silnicích. Ale když chce člověk ujet kilo, nemůže se holt crcat po polích a lesích.

TRASA (115 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Klínovec a Plešivec

Email Tisk PDF

Letošní horké a suché léto je pro nás teplomilné požehnáním. Coby slaměnný vdovec a svrchovaný pán volného času (až na tu pohotovost) jsem s Lukášem podnikl v úterý další vyjížďku, tentokrát do hor. Paradoxně jsme během výšlapu na nejvyšší bod v kraji nastoupali celkově nejméně metrů ze všech výletů z poslední doby. Klínovec jsme ztekli tradiční cestou přes Arnoltov a Suchou, jen jsme namísto přes Hroznětín jeli přes Ostrov. Nad Žďárem v lese jsme na rozbité cestě předjížděli maminu s dítětem ve vozejku (valila do Suchý, kloubouk dolu), pod Klínovcem se nacpali borůvek a nahoře na vrcholu nás málem sfouknul ledový vichr z hor. Ani jsme nedali vítězný pivo a rychle sjeli na Božák. Naše tradiční hospoda praskala ve švech, tak jsme polkli Bernarda a klobásu v Adélce. Na vrchol Plešivce už jsme se nedrápali, jen jsme zklesali krásnou cestou pod sjezdovkama do Pstruží. Závěrečný škopek a nakládanej hermoš (Luky kofolu) v Sedleci a po čtvrtý jsem byl doma.

TRASA (79 km)

Fotografie v plné velikosti

 


Strana 4 z 11

Galerie