horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Horažďovice

Email Tisk PDF

Tradiční celodeňák z Oujezda jsme tentokrát nasměrovali do Horažďovic, kde jsme měli v půl dvanácté sraz s náčelníkem. Cesta nás vedla mimo jiné přes rodiště Františka Křižíka - Plánici a dále přes nicotnou vesničku Nicov, které mezi cedulí začátek a konec obce vévodí velkolepý poutní kostel Narození Panny Marie. Zatímco úderem 11:30 jsme s Lukym vjížděli na náměstí, Alda byl na příjezdu o pár minut opožděn. Při společném obědě v hospodě U Hlaváčků jsme si vyměnili radostné cyklozážitky (štípnutí vosou, bídná kamenitá cesta, apod.) a zavzpomínali na právě skončená Kola a po jedné hodině si popřáli šťastnou cestu zpět na chaty.
Zpáteční cestu jsme volili přes Nepomuk, kde došlo na náměstí k historickému okamžiku. U kašny jsem poprvé v životě nevycvaknul včas a složil se z kola na zaprášenou dlažbu, k radosti přihlížejících malých posměváčků. Aj krev byla, hned by z toho byl o týden dříve puntík do deníku. Naštěstí mi s rychlým návratem energie pomohla vychlemstaná studená kola z koloniálu a náladu mi definitivně spravilo závěrečné pivo v Letinech (Luky dal oblíbenou IPU, já poctivou dvanáctečku). Nemilou zajímavostí výletu je, že jsme necvakli žádnou fotku, ač k tomu busta Křižíka v Plánici přímo vybízela.

TRASA (87 km)

 

Onen svět

Email Tisk PDF

Normálně bych tady tenhle třicetikilometrový odpolední výletík ani nezmiňoval, ale když ta Langova rozhledna stojí na tak pěkném místě - Onom světě. Projeli jsme taky podél břehů Vltavy a chvílema to tam opravdu připomíná moře. Písečné pláže, skalnaté břehy, lodě na vodě, idylka. Mnoho lidí by taky ocenilo, že jsme z rozhledny až do kempu frčeli pořád z kopce (dobrá, až na jeden drobounkej výjezd za Zahořanama).

TRASA (30 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Protivín

Email Tisk PDF

Pro letošní Kola si Lukáš dlouho dopředu připravil monstr vzpomínkový výlet po místech, kde před lety chodíval na puťáky. A tak jsme z Radavy vyrazili směr jih a v patřičných místech si zanotovali: když se ten TÁLINskej rybník nahání, cesta k PROTIVÍNu netrvá hodinu, osm let jsem chodil do MYŠENCE do školy, na břehu Blanice stojí MALETICe.
Kousek, konkrétně do Kučeře, nás na cestě doprovázel Al se Špáčou, celých 115 s námi ušlapal Klusi. Hlavním cílem výletu byl Protivín, kde jsme chtěli pod platany ochutnat nějakou tu místní pivní specialitku. Bohužel, točili tam jenom klasickou jedenáctku a kvasnicovou dvanáctku, navíc jsem na šumavskou topinku čekal přes hodinu! Slabota. Na náměstí nám aspoň Luky ukázal řeznictví, kde si onehdá koupil škvarky a už nenalezl obuvnictví, kde zakoupil své pověstné kristusky (pro sichr hned dvoje). Cestou zpátky jsme vydatně občerstvovali, přesto Klusiho sežehlo slunce a zbytek pobytu trávil nad mísou (případně na míse). Výlet to nebyl špatnej, jen mě trochu vadilo množství aut, a to i na vedlejších silnicích. Ale když chce člověk ujet kilo, nemůže se holt crcat po polích a lesích.

TRASA (115 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Klínovec a Plešivec

Email Tisk PDF

Letošní horké a suché léto je pro nás teplomilné požehnáním. Coby slaměnný vdovec a svrchovaný pán volného času (až na tu pohotovost) jsem s Lukášem podnikl v úterý další vyjížďku, tentokrát do hor. Paradoxně jsme během výšlapu na nejvyšší bod v kraji nastoupali celkově nejméně metrů ze všech výletů z poslední doby. Klínovec jsme ztekli tradiční cestou přes Arnoltov a Suchou, jen jsme namísto přes Hroznětín jeli přes Ostrov. Nad Žďárem v lese jsme na rozbité cestě předjížděli maminu s dítětem ve vozejku (valila do Suchý, kloubouk dolu), pod Klínovcem se nacpali borůvek a nahoře na vrcholu nás málem sfouknul ledový vichr z hor. Ani jsme nedali vítězný pivo a rychle sjeli na Božák. Naše tradiční hospoda praskala ve švech, tak jsme polkli Bernarda a klobásu v Adélce. Na vrchol Plešivce už jsme se nedrápali, jen jsme zklesali krásnou cestou pod sjezdovkama do Pstruží. Závěrečný škopek a nakládanej hermoš (Luky kofolu) v Sedleci a po čtvrtý jsem byl doma.

TRASA (79 km)

Fotografie v plné velikosti

 

Rozhledna na Panském vrchu u Drmoulu

Email Tisk PDF

Po dlouhý době konečně klasika jako za starejch dobrejch časů. Sraz u čerpačky v Lokti (v 9:30 jsem jako vždycky o 5 minut nestihl), najeto přes sto km, nastoupáno přes dva tisíce m, krása. Hlavním cílem byla rozhledna (a lesní židovský hřbitov) u Drmoulu, trasa byla má oblíbená přes Kladskou. Teda až na to stoupání do Lobzů - do Noviny sice udělali asfaltku, ale dál na Lobzy je to kamenitej a příkrej děs běs. V Kynžvartu měl být oběd, ale ta ignorantská čísnice mě tak vytočila, že jsme raději přejeli do Val do Březího Vlka. Výborná fazolovka a nepasterizovanej gambáč. Pak už jsme nad Drmoulem vystoupali na ve větru se kymácející rozhlednu a otočili to ku domovu. V Mariánkách ještě oplatka, svěží výjezd do Pramenů, smažák a nakyslej Chodovar, od lesáků utopená cyklostezka Nová Ves-Krásno a přes Bošířany a Kozí hřbety dom.

TRASA (110 km)

Fotografie v plné velikosti

 


Strana 6 z 13

Galerie