horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Borecká alej a Moučné pytle

Email Tisk PDF
Už dávno se mi nepodařilo osedlat své kubíčko ve dvou po sobě jdoucích dnech. O uplynulém víkendu se zadařilo. V sobotu velelo počasí zatlačit do pedálů, a tak jsme s Lukym (jak jinak) vyrazili v deset ku Ostrovu. Mistr štrekoplánovač tentokrát vytyčil nenáročnou trasu v okolí Ostrova, jejímž vrcholem měla být Borecká álej . No, byl to fakt vrchol. Blátivá cestička lemovaná kopřivami, spousta komárů a hovad. Duby jsme zaměřili, jasan se studánkou ne. Za celý den jsme vykroužili pěknou osmičku, která se protínala právě v Ostrově.

Cestou jsme viděli Borecké rybníky, Krásný Les (hospoda byla zavřená, hostinská totiž vyspávala po náročném večeru - měla tam v pátek 20 lidí!; zato pan vedoucí v sámošce měl OPEN FURT a plnou lednici lahvoňů různých značek), Horní hrad (ještě v roce 1920 to byl neogotický skvost), Vojkovice (smažák). No a na Velasu jsme si na závěr dopřáli Velkorybnickýho šestistupňovýho hastrmana (dnes bych už raději volil čtrnáctistupňovýho Puškvoreckýho ležáka).

Neděle už byla jen takový neplánovaný bonus, Luky zazvonil v pravý poledne a vydali jsme se zdolat Kozí hřbety. Vzali jsme to před Doubí okolo SOS vesničky a díky tomu jsme se cestou vyškrábali na Moučné pytle . U Pulečka na hornoslavkovskym koupáku jsme zblajzli trochu ostřejší tortillu, kterou jsme upalovali zapít ke Gardnerovi. A protože to byl hodně krátkej výlet, vyjeli jsme si aspoň smrťák od tábořiště do Hor.


TRASA sobota : Vary - Dalovice - Vysoká - Sedmidomky - Bor - Nejda - Ostrov - Květnová - Maroltov - Krásný Les (lahváč) - Hauenštejn (Horní Hrad) - Damice - Vojkovice (oběd) - Borecká alej - Ostrov - Kfely - Hroznětín - Velký Rybník (lehké pivo 6°) - Podlesí - Otovice - Čankov - Stará Role - Počerny - Jenišov - Vary ... (72 km)

TRASA neděle : Vary - Doubí - Moučné pytle - Horní Slavkov (oběd) - Třídomí - Nadlesí - Dvory - (po žlutý) Loket (pivo U Gardnera) - Hory (stoupák od loketského kempu) - Vary ... (35 km)

 

Od devíti do devíti

Email Tisk PDF

Počasí konečně popřálo všem kardiakům trochu vzruchu a my mohli s Lukym vyrazit na další cyklovýlet. Z domova jsem upaloval v devět, sraz byl v 9:30 u čerpačky v Lokti. Plán byl takovej volnější, každopádně bylo nutné se dopravit na pátou odpolední na koupák do Sokolova, kde Dan zorganizoval beach. Trasu měl tentokrát Lukáš pečlivě připravenou, hodně jsme se proháněli lesama, hlavně tim Slavkovskym.

Ze Starého Sedla jsme přes Hruškovou (Krušovice) postupně vystoupali až do Lauterbachu, teda k tomu, co z Litrbachů (alias Čisté) zbylo. Prameny jsme nechtěli uspěchat, a tak jsme tamější hospodu ztekli oklikou přes Novou Ves a pramen Grünské kyselky. Ovšem hospoda se nechtěla jen tak lehce vzdát a ukázala nám zavřenou bránu. Naštěstí se místnímu štolbovi zželelo mého vyprahléhlo hrdla (ještě jsem si nekoupil novou cykloflašku za tu ztracenou na Božáku) a natočil nám dvě pivka svýmu šéfovi navzdory. Z Pramenů na mysliveckou bramboračku do Kladský, a pak už dlouhý sjezd do Sokolova, který narušila jen dvě stoupání. Kraťounké ale přísné do Lazů a ještě jedno do Kostelní Břízy. V Bříze pod kostelem jsme U Bílého koníka slupli smažený tvarůžky s vopečenym bramborem, a protože byly čtyři hodiny, rozhodli jsme se pro více méně přímý směr beach. Nad Březovou v Kamenici mají pěknou kapli a ještě hezčí vyhlídku do kraje, tak jsme ještě zhotovili samospoušť. Beach byl tentokrát takovej volnější, moc jsme toho nepředvedli. Na druhou stranu jsem se po ukončení trápení v písku odhodlal skočit do bazénu a byl jsem příjemně překvapenej kvalitou a hlavně teplotou vody. Cesta zpátky už mnoho zábavy nepřinesla a poté, co se Luky v Lokti odpojil, jsem nasadil sebedestrukční tempo po stezce, a v devět večer jsem byl doma s drobnou záduchou, kterou jsem ovšem rychle zajedl a zapil.

TRASA: Vary - Hory - Loket - Staré Sedlo - Hrušková - Čistá - Nová Ves - Prameny - Kladská - Lazy - Kostelní Bříza - Kamenice - Březová - Sokolov - Staré Sedlo - Loket - Vary ... (98 km)

 

kOPIS xTrEAM 2011

Email Tisk PDF

Šestý ročník našeho oblíbeného povyražení na bicyklech opět přinesl spoustu zábavy a piva. S předpovědí počasí smýkali rosničkáři sem a tam a ještě dva dny před druhou červnovou sobotou to s našimi vyhlídkami na suchý průjezd nevypadalo vůbec dobře. Nakonec se naštěstí studená fronta nad Německem rozpadala a k nám dorazila jen v podobě krátkých dešťových přeháněk. A těm jsme se dokázali zkušeně vyhnout.

Stejně jako v roce 2009 se všichni (až na sólistu Karlose) nechali vyvézt cyklobusem na Boží Dar. Byl jsem zvědavý, jak tato berle pro lenošné funguje a musím konstatovat, že nic moc. Děsně zdlouhavý nakládání a vykládání kol, navíc byla naše linka v 9:40 z Varů napěchovaná po okraj, takže to bylo hodně únavný.

Na Božáku jsme byli kolem jedenáctý a v první knajpě na rohu jsme hned lupli jeden jonťák (údajně něco nefiltrovanýho, ovšem taky za nefiltrovanou cenu 38 Kč). Pak už to šlo jako po másle, pečlivě naplánovaná tour de bier nedala vyschnout našim hrdlům. Postupně jsme se občerstvovali v Rýžovně (zelňačku maj pořád stejně dobrou), na Blatenském vrchu, v Horní Blatné, na Jelení a Přebuzi. Prostě co pět kilometrů, to depo.

Na Jelení ovšem došlo k rozdělení pelotonu, teplou plzeň dokázalo polknout už jen šest nejotrlejších (Honza, Kráťa, Renda, Maxik, Dan a já). Zbytek už trochu unavené výpravy pokračoval směrem na Přebuz po silnici. Naše šestka neodolala vábení krajinné propojovačky Hamry-Přebuz a vyrazila směr Chaloupky. V hospodě na Přebuzi jsme se opět setkali, ale než jsme stačili doplnit tekutiny, ostatní už byli znovu na cestě. Byť se jasně řeklo, že se jede přes Špičák, odpadlíci už v sobě nenalezli morál a nejvyšší hoře sokolovského okresu se zbaběle vyhnuli. A tím přišli o nejdramatičtější (a nejveselejší) okamžiky celého letošního kopis extrému. Při sjezdu ze Špičáku totiž předvedl Honzík ukázkové salto mortale (a to dokonce dvakrát na padesáti metrech), které jsem navíc podpořil já dalším držkopádem. Vše se podařilo Danovi natočit, takže se nezapomeňte mrknout na youtube. Osmu na předním kole se podařilo aspoň trochu srovnat, takže mohl hlavní hrdina proběhnuvších událostí absolvovat (byť s odpojenou přední brzdou) závěrečný sjezd na Stříbrnou.

Tam nás čekalo dokonalé zázemí Pepčovo chaty. Natopená sauna, náš tiskovka za grilem (tak dobrej hamburger jsem dosud neokusil), devítistrunka, dvanáctistrunka, banjo, basa, bubny (uááá, mé muzikantské srdce zaplesalo), ořechovice, dobrůtky a někdy k ránu komfortní spaní.
Nedělní cesta zpět se zvrhla v alibismus nejhrubšího zrna. Někdo jel vlakem, někdo autem s kolama naloženýma na vozejku, jen my s Rendou, Kráťa a Oravičové jsme statečně dorazili domů po svejch šlapkách.


TRASA: Boží Dar - Rýžovna - Blatenský vrch (1043mnm) - Horní Blatná - Jelení - Chaloupky - Přebuz - Špičák (990mnm) - Stříbrná ... (45 km)

 

Hradní

Email Tisk PDF

Oproti loňském sezóně přeci jen v předstihu, ale vzhledem k pěknému jaru neomluvitelně pozdě, jsme se na konci května jali s Lukášem plnit letošní cykloblog.

Původní záměr, dojet po páteřní cyklostezce č.204 do Frantovek, modifikovala Lukyho touha navštívit po dlouhých letech Cheb, a ochutnat tam znovuzrozené Hradní pivo. K tomu patoku vytáhl vypravěčský mistr historku o jediném nedopitém pivu v jeho životě, takový to býval ksindl (myslim tim to pivo, samozřejmě!).

Sraz byl v deset u čerpačky v Lokti, já to tentokrát vzal po silnici přes Hory, což je o fous kratší i rychlejší (slabá půl hoďka poklidnou projížďkou). Několikrát projetá cyklostezka nám nečinila obtíže, na rozježdění je dvěstěčtyřka ideální, páč jediný, navíc nepříliš náročný kopeček je výjezd z Hlavna na Dasnice (a ten chtěj navíc ještě v budoucnu obchvátit přes Šabinu). První pivo jsme dali tradičně v kynšperské Pivnici u Splavu, a nakonec se ukázalo, že to byl nejchutnější půlitr dne. Po sjezdu po nikdonevípořádněproč zúžené asfaltečce do Mostova jsme uhnuli do leva na Odravu, tudíž jsme sjeli z cyklostezky a do Chebu dorazili po hlavní (což sice bylo nepříjemné, ale rychlé).

Po několika marných telefonátech známým chebákům jsme na oběd zakotvili v restauraci U Kata. Gordon bleu normální, svijanská třináctka úděsná s kyselou pachutí. Luky se pídil, kde nám nalejou Hradní a místo aby nás poslali logicky na hrad (Dan mi teda tvrdil, že tam ho maj´), tak jsme si dali třetinku na chuť v Irský u Hypernovy. Po těch Svijanech mi přišlo dobrý, ale znovu už ho nemusim. Cestu zpátky jsme poctivě absolvovali po podél Ohře se klikatící fungl nové asfaltové cyklostezce, zastavili se na pivo, utopence a klobásu v Hlavně, hned poté se štěstím proklouzli hlídce policie (fakt jsem měl obavy, že budem funět do detektoru - teď se to v mém okolí hemží hrůzostrašnými skazkami o policejním běsnění na cyklostezkách) a vydařený výlet jsme krásně tradičně zakončili desítkou u Gardnera. Domů jsem dorazil v půl sedmý za dopadu prvních dešťových kapek.


TRASA: KV - Hory - Loket - Královské Poříčí - Sokolov - Citice - Hlavno - Dasnice - Kynšperk nad Ohří - Mostov - Odrava - Potočiště - Dolní Dvory - Cheb - Hradiště - Jindřichov - Tršnice - Nebanice - Chotíkov - Kynšperk nad Ohří - Dasnice - Hlavno - Citice - Sokolov - Královské Poříčí - Loket - KV ... (110 km)

 

kOPIS xTrEAM 2010

Email Tisk PDF

Pátý ročník tradičního sportovně-společenského povyražení se musel vypořádat s několika droboučkými zádrhely, ať už šlo o lehkou dešťovou přeháňku před Nejdkem, či organizaci s mírně entropickou tendencí. Ale to víte, Miloš je zamilovanej. Přesto se mu (nebo někomu jinému) podařil husarský kousek, kdy pouhý den před odjezdem sehnal doprovodný vůz, bez jehož exkluzivních služeb by byl zážitek neúplný a naše mladá krev o pár desetin promile řidší. Trpělivým vodičem zásobovacího SUV byla Lucijé, ostříleným navigátorem a pivním domestikem v jedné osobě Kájina. Nepříznivá předpověď počasí či jiné nepodstatnosti odradily celou řadu cyklistů, a tak nám týden před akcí začaly přibývat křížky na seznamu účastníků. Z nahlášených pětadvaceti se na trať vydalo pouze deset zapálených kolaborců, absentéři přišli o spoustu výživných zážitků, čímž si sami vyměřili trest, a proto je netřeba více pranýřovat (navíc kilo se platilo dopředu... teda až na pár výjimek... no ale to tady teď nebudeme rozmazávat).

Tři dny před odjezdem organizační výbor přehodnotil priority a původně naplánovanou trasu přes Sokolov dokázal stočit více na východ. Klíčovým paramatrem nástřelu itineráře byl počet otevřených hospod na krychlový kilometr a okolí krajského města v této disciplíně porazilo to sokolovské na hlavu. Startovalo se tedy v 10:00 od budovy KŘ. Slunce v tu dobu nastavovalo účastníkům expedice svoji přívětivější tvář a ložná plocha nissanu vyzývavě vystavovala své tři nalité basy. Po kontrole proviantu a malé jedenáctistupňové Excelentní ochutnávce se neúplný balík vydal kolem půl jedenácté na cestu. Abychom Pavoukovi s Verunkou, tou dobou už netrpělivě čekajících na připojení k peletonu ve starorolské hospodě U Anděla (dříve U Kostela), dopřáli trochu soukromí, zvolili jsme vyhlídkovou trasu přes Meandr a následně po nové cyklostezce. Další časové konsenvence již bohužel nejsem schopen přesně rekonstruovat, a tak se spokojím s pouhým výčtem zajímavostí. Ze Staré do Nové Role to jsou dobré 4 kilometry, a proto bylo v hospodě U Petra znovu doplnit tekutiny nejvyváženějším jontovým nápojem, tentokrát kalným, nefiltrovaným, desetistupňovým. V Nové Roli se odpojil Míra a devítka statečných pokračovala po starý Nejdecký na dlabanec. Dojezd do restauračního zařízení U Žáby byl chaotický, již zmiňovaný deštík nemilosrdně roztrhal hlavní pole. Na jídlo se čekalo dlouho a navíc jsme v tu dobu přišli o pěší sekci, která se kolem třetí odpolední nechala rozhodit podmračenou oblohou, uzamčenou chatou a naší bujarou nepřítomností a rozhodla se pro sestup do základního tábora.
I naše ekipa se po obědě dostala na rozcestí. Pavoučí pozadí, neuvyklé cyklistické štice, se zdráhalo pokračovat s námi na Přebuz, a tak byla Verča nucena doprovodit Míšu na Šindelku nejpřímější cestou přes Lesík. My ostatní a zbylo nás už tak málo, že si mohu dovolit jmenovat, tak tedy Hanka, Honza, Miloš, Vašek, Zdeněk, Dan a já jsme pokračovali vzhůru na Hamry a podél Rolavy přes Chaloupky na Přebuz. Tento nejmalebnější úsek cesty sváděl k osvěžení, a tak si Honzik smočil v chladivé horské bystřině nohy a otužilák Dan celé tělo až po kořínky vlasů (a taky si tam ukopnul prostředníček levé nohy vo šutr). Po znovushledání se zbytkem výpravy včetně doprovodného vozu (a taky s extra komunikativním až agresivním, hluchým, stoletým lovcem nítěnek) padlo rozhodnutí pospíchat přímou cestou na chatu. Jenže bylo by hříchem vynechat při závěrečném sjezdu přebuzskou hospodu, a tak jsme si tam s Danem a Honzou dali zelňačku a s Danem, Honzou a Milošem pivečko.

Do cíle určení jsme dorazili spolu s večerním chladem před sedmou večerní a zdravě vyhladovělí se jali decimovat Michalovo buřtíky k večeři. Po přesunutí ke krbu zavládla příjemná uvolněná atmosféra, kterou kořenily Danovy výkony při hře na 1,2,bum a neméně skvostné pěvecké výkony včetně snahy naučit pavoučího muže Wimpyho song o tom, že už to bude rok.
Letošní extrém tak znovu do puntíku potvrdil známý fakt, že není důležitá kvantita, ale kvalita. A ta letos byla opravdu mimořádná.


TRASA: Vary - Stará Role - Nová Role - Nejdek - Nové Hamry - Přebuz - Krásná Lípa - Šindelová ... (47 km)

 


Strana 8 z 11

Galerie