horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Zlatej Klínovec

Email Tisk PDF
Rosničky věštily jasný den, a tak jsme se jej rozhodli využít k tradičnímu pokoření nejvyšší hory Krušných hor. Nakonec se z jasna vyklubalo oblačno, hory ochlazoval poměrně studený vzduch (na Klínovci 15°C), ale naštěstí to byl jediný problém, který nás po cestě provázel. Klasickou čtyřku (Luky, Míša, Dan, já) doplnil nováček Pítrs, který si jel svoje tempíčko, a byl tím pádem v klídku a pohodě. Sraz byl v Hroznětíně v 10:30 a Klínovec jsme zdolali osvědčenou trasou ze Ždáru odbočkou na Arnoltov. V Suchý u Pašeráka jsme tradičně ostrouhali - otevřeno až od 15:00. Dominanta Krušek nám padla za oběť po dvou hodinách svižné jízdy, ale dlouho jsme se nezdrželi. Jednak byla slušná kosa a jednak tam nikde neměli TV bednu. Tu jsme objevili až v páté hospodě - v Háji u Hraničáře, obraz sice nic moc, ale na to, abysme dotlačili Barču Špotáků ke zlatu to stačilo. Pak už se nám jelo zlehka a radostně, jako bonus jsme si zajeli na vyhlídku na Měděnci. Sjezd přes Krásný Les k Ohři, závěrečný Chodovárek na vyhřáté terásce velichovské knajpy U Lípy a sprint do Varů (dráhovou cyklistiku nám prznil jen Luky, kerej není štons se udržet v balíku).

TRASA: K.Vary - Sedlec - Otovice - Podlesí - Velký Rybník - Hroznětín - Bystřice - Hluboký - Horní Žďár - Suchá - KLÍNOVEC (1244 m.n.m.) - Háj - Kovářská - Horní Halže - Měděnec - Horní Halže - Krásný Les - Damice - Vojkovice - Velichov - Radošov - Kyselka - Dubina - Karlovy Vary ... (102 km)

 

Vysoký kámen

Email Tisk PDF
Po ukrutně dlouhé době se sešikovala kdysi tak tradiční skupina kdysi tak nadšených cyklistů a podnikla výlet napříč třemi okresy Karlovarského kraje. Výběr trasy byl bez pardonu vhozen na krk vůdci s bílým rukávem na hlavě a ten se jako vždycky zhostil svého úkolu zodpovědně, byť možná až s příliš překotnou horlivostí. Přiznejme si to otevřeně, jet z voleje takovou štreku, to jsme si ukrojili hodně tlustý krajíc. Nakonec jsme ho se zarputilostí nám vlastní sice dokázali sežvejkat, ale od Kraslic už to byl víc boj, než požitek z jízdy. Ale vezmem to popořádku.
Sraz byl v 9:30 v Chodově, v 9:50 se k nám na vyhlídce dolu Jiří připojil Dan. První zastávku na pivo jsme učinili v Habartově, kde nemají zahrádky, páč se tam nesmí pít pivo na veřejnosti. I přes hrozbu pokuty jsme jednu gábinu před hospou na stojáka vyžunkli a už jsme se těšili na oběd do Lubů, na nějakou pěknou zahrádečku. Zahrádka, byť bídná, se nakonec jedna přece vyskytla, horší to ovšem bylo s jídlem. V Lubech totiž nemají pro koho vařit, a tak nám nezbylo, než vzít zavděk rybíma prstama s kaší. Pak už následoval hlavní cíl etapy - skalní útvar Vysoký kámen. Cesta k němu byla trnitá, páč vedla do kopce. Nakonec nám hlavní odměnou nebyl ani tak výhled do kraje, jako spíš hojná úroda borůvek - to jsme se pěkně napásli.
Pak už to s námi šlo z kopce, bohužel jen do Kraslic. Tam se odpojil Dan, který dostal zálusk na beach a navíc ho zmáhalo údajné vedro. My ostatní už jsme trochu bez nálady vystoupali do Rotavy, následně na Šindelovou a odtud do Nejdku (cestou ze Šindelky do Nejdku jsem byl opravdu nepříjemně zaskočen, čekal bych to z kopce). Ani to pivo už jsme v Nejdku nedali a hnali si dál za vidinou horké vany a teplého jídla, kterých se mně osobně dostalo v 17:30.

TRASA: Karlovy Vary - Chodov - Vintířov - Lomnice - Josefov - Radvanov - Kluč - Habartov - Na Rovince - Lítov - Dolní Částkov - Hluboká - Horka - Kopanina - Nový Kostel - Oldřišská - Božetín - Dolní Luby - Luby - Valtéřov - Kostelní - Vysoký kámen (773,6) - Počátky - Zátiší - Kraslice - Smolná - Horní Rotava - Šindelová - Milíře - Lesík - Bernov - Nejdek - Nová Role - Stará Role - Karlovy Vary ... (108 km)

 

Šindelová (KOPIS xTrEAM)

Email Tisk PDF
Od předchozího zářezu, tedy posledního extrémního výletu s KOPISem, uplynulo víc jak půl roku a já jen doufám, že do ročníku 2009 stihnu ještě nějaký jiný výlet, který bude hoden zápisu do cykloblogu.
Letošní extrém byl jako vždy organizován chlapákama z operačního, kteří opět odvedli brilantní práci. Možná největší dík zaslouží Jarka - obětavá řidička doprovodného vozidla a Míra - její věrný druh navigátor (a nutno podotknout, že oproti loňskému roku byla navigace letos bezchybná), kteří vytrvale brázdili karlovarský i sokolovský okres, tu v čele našeho pelotonu, ondy nám v zádech, vždy ale tak, aby byli na smluveném místě včas připraveni podat láhev chmelového moku k vyprahlým ústům cestovatelů. Naopak důrazné pokárání, možná i veřejný lynč, by zasloužila celá plejáda vymlouvačů, kteří svým alibistickým chováním způsobili prořídnutí našich řad z plánovaných 18 velocipédistů na pouhých 8 kousků. Na počasí tentokrát nadávat moc nemůžu, sice se slunce občas schovalo, teplo moc nebylo a i několik kapek skropilo naše hlavy, ale na to, že byl duben, a počasí poslední dobou předvádí spíš svojí odvrácenou tvář, jsme měli vlastně krásně. A teď už rychle k průběhu celé monstrózní akce.
Sraz byl ve Starý Roli na nádraží v 10:00 hod. s 15 minutovou opozdileckou lhůtou a všechny účastníky je třeba pochválit za včasný příjezd (i loketské trio se zabláceně přihnalo skoro včas). Všichni obdrželi veselé dresy pro tento ročník, do okénka projíždějícího vlaku jsme zamávali čtyřem odrodilcům pěšákům (kteří ale nakonec z plánovaných 10 absolvovali úctyhodných 25 km pěší tůry) a kolem 10:30 jsme odhodlaně vyrazili vstříc novým zážitkům. Hned po prvních 4 km jsme je vydatně okořenili v novorolské hospodě U Petra vychlazeným plzeňským, a pak už to šlo ráz na ráz, od hospody k hospodě. Tu rájeckou nám nerudný vrchní odmítl otevřít (prý by tam měl do pěti minut celou vesnici), jenže na takové rány pod pás máme suspenzor v podobě přeplněné basy v Jarušky Megánu. Nejdkem jsme profičeli pod řídkou palbou dešťových kapek a zastavili se až v hamerské hospodě Schwarz. Naštěstí jsme v Nejdku přejeli odbočku na plánovanou zajížďku přes Tisovský vrch, i tak toho v táhlém stoupání do Nových Hamrů začali mít někteří jedinci plné zuby, v případě nejmenovaného malého velkého muže by se dalo hoořit i o krizi. Odměna v podobě vydatného oběda nám ale do pivem klokotajících žil nahnala zpátky sílu, vyhladovělé trosce ve žlutém trikotu dokonce zachránila život. Najezení a odpočatí jsme šlápli do pedálů směr Přebuz (po běžecké magistrále) a za sebe mohu říct, že to byl jeden z nejpůsobivějších úseků celé cyklistické části. Hospoda na Přebuzi nám pochystala nemilé polévkové překvapení - takhle si gulášovku rozhodně nepředstavuju. Pivo ale měli dobrý, byť mně osobně už se pomalu začínalo zajídat, resp. zapíjet.
Následovat měl již jen rychlý sjezd do místa cíle, nicméně několik z nás si přichystalo pár osvěžujích triků, jejichž kombinace způsobila malé zdržení a pár kilometrů navíc. Ponejprv se Dan nechal pohltit rolí kaskadéra výpravy a nejdřív do sněhové závěje, později do příkopu předvedl ukázkové salto mortale. Než jsme utišili salvy smíchu a vše patřičně zdokumnetovali, ujeli nám jediní ti, kdož znali přesnou cestu na chatu. A tak, vedeni neochvějně jistým Honzíkem, jsme zbytečně nastoupali další desítky metrů a skončili kousek pod Přebuzí znovu na hlavní silnici. Jelikož ale boží mlýny opravdu melou, byl hlavní pachatel zajížďky po zásluze potrestán, a to pádem do ledových vod dravé říčky, no to jsme se zase nasmáli. Bez dalšího riskování jsme po hlavní silnici konečně dorazili na Šindelku. Na zahrádce místní výčepny jsme pod hřejivými paprsky večerního slunce natlačili do útrob poslední čepované pivo dne, abychom v zápětí na chatě pokračovali těmi lahvovými. Buřtíky nad ohýnkem uškvařené ukonejšily naše žaludky, a když nás zima zahnala od otevřeného ohně k tomu krbovému, začala se o slovo hlásit únava. Už to vypadalo, že před půlnocí bude celý tábor klidně spát, ale pak nějakýho chytrolína napadlo hodit do pléna tu děsně inteligentí hru 1, 2, bum, atd. No vydrželi jsme jí hrát do jedný a málokdy se dostali přes třináctku. Zejména Míra perlil a svými vyděšenými pohledy, hláškami a teoriemi zakládal nová a nová polínka pod kotel našeho hurónského řevu. Vše vyvrcholilo osobitou přednáškou na téma cvrnkés a šukéz, a protože už mi odumírala bránice a nikam vejš to nešlo hnát, šel jsem raději do hajan.

TRASA: Vary - Stará Role (cyklostezkou z Čankovský) - Nová Role - Rájec - Suchá - Nejdek - Nové Hamry - Přebuz - Krásná Lípa - Šindelová ... (52 km)

 

Bublava (kOPIS EXTREM)

Email Tisk PDF
Poslední srpnovej den a takový hnusný počasí. Než jsem dojel do Lokte, byli jsme s Cubíčkem nepěkně zabláceni. Nu ale co naplat, takto velkolepá akce se neplánuje ze dne na den, takže jsme se v pravý poledne sešli v Sokolově na nádraží a po zformování vyrazili vstříc zážitkům. Počasí se nakonec umoudřilo, i sluníčko nás sem tam polochtalo svým paprskem. Hovořit o nějakých zvláštních cyklistických výkonech asi není na místě, těch třicet kiláků na Bublavu jsme jeli asi osm hodin. :-) Spíš to byla poznávací cesta se zaměřením na geologicko-mineralogicko-důlní problematiku a samozřejmě pivo. Černej smrťák Ambrosia Strong (7.2%) dal všem zabrat, takže závěrečný stoupání na Bleiberg přes Tisovec za lehounkého deštíku už bylo docela na krev. Když to vezmu hodně stručně, tak: do Lokte depka z počasí, na schodech solidní držkopád Miloše, ze Sokolova do Svatavy zadem po pěšinkách (držkopád Rejžáka), stoupání na Josefov nás roztrhalo, doprovodný vůz nikde sakra, sjezd přes Hartenberg cestou duchů na Hřebeny, hospůdka s výstavkou kahanů a minerálů a nezbytné pivo, při cestě do Oloví čekání na zbloudilý doprovodný vůz, bejvalá štola kousek od hlavní, U Berušky konečně oběd (Mírovo řízek s knedlem a zelim, ufff), rychle do Kraslic s další občerstvovací zastávkou - pivo už mi leze krkem, v Kraslicích poslední občerstvovačka před vrcholovkou, na Bleiberg dojíždíme skoro za tmy - na poli mě Dan nekompromisně sundal z kola, na Bleibergu nikdo - osádka vozu si už peče buřty na chatě, kam i my záhy dorážíme - v lednici nás čeká šedesát vychlazenejch kousků.
Druhý den jsem si to jako jeden z mála dal zátky domů taky na kole, kopec na Přebuz mě překvapil, ale za dvě hoďky jsem byl doma.

TRASA: Vary - Loket - Sokolov - Svatava - Josefov - Hřebeny - Oloví - Kraslice - Bleiberg - Bublava ... (61 km)

 

Exkurze po lomech

Email Tisk PDF
Po exkluzivním červenci a prachbídném srpnu jsme v polovině září s největší pravděpodobností ukončili letošní celodenní cykloturistiku. Dlouho to vypadalo, že pojedem v kompletním složení, ale nakonec si Dan nevimproč nevzal dovolenou a Šukymu přivezli nábytek. Takže ve staré klasické trojce jsme vyrazili vstříc novým zážitkům, sraz byl v deset u Lídlu a tentokrát jsem měl zpoždění jen 5 minut. Etapa měla být vzhledem k nabitým sportovním aktivitám (viz. dále) rovinatá, měla vést otevřenou krajinou (bo slunce už nemá taku silu), a taky měla být poměrně krátká. A až na pár drobných extempore tomu tak skutečně bylo.
Jako první jsme zhlédli díru zvanou lom Jiří, a to hned ze dvou různých nadhledů, páč revírník Luky napoprvé netrefil tu správnou vyhlídku z Královského Poříčí. Po relativně nepříjemném přejezdu Sokolov-Rychnov-Citice, jsme za Bukovanama uhli do lesa, a tam se to stalo. Míša měl telefon, já na něj čekal a Luky se nám ztratil v útrobách lomu Medard. Ve spleti cest a při neomluvitelné (ale tradiční) absenci mobilu v Lukyho kapse se situace jevila býti kritickou. Naštěstí jsme se (poté, co Lukáš použil starou dobrou výchovnou metodu svých rodičů - když se někde ztratíš, vrať se tam, kde jsme spolu byli naposled a já najezdil dobrých 5km po lomu) nakonec našli a mohli pokračovat směr Habartov. Těsně před ním jsme se museli přibližně 1km doslova prodrat cestou-necestou a houštinami, ve kterých nechyběl velkolepý bolševník. Pak už to šlo ale hladce. 3x jeden jontový nápoj v Krajkové, sjezd do Oloví a vynikající smažák v restauraci Beruška, doprovázený hlášením místního rozhlasu, ze kterého jsme se dozvěděli, že stát autem na zelených plochách se nesmí a nebezpečný odpad je možno uložit do přistaveného velkoobjemového kontejneru. Následoval zprvu obávaný, ale nakonec velmi příjemný výjezd lesem do Jindřichovic, a pak už rychlý sjezd do Chodova, kde byl na 16:30 hod. domluven zápas v beachi. Tam dorazili i opozdilci Dan se Šukym, přidal se Pšenda se Zdeňkem, a tak jsme si dvě hoďky zaplácali relativně pohledný beach.
Tradiční časovka jednotlivce do Varů ukončila jeden příjemně strávený zářijový den.

TRASA: Chodov - Chranišov - Nové Sedlo - Královské Poříčí - Sokolov - Dolní Rychnov - Citice - Bukovany - Habartov - Anenská Ves - Krajková - Oloví - Loučná - Jindřichovice - Mezihorská - Vřesová - Chodov - K.Vary ... (84 km)

 


Strana 10 z 11

Galerie