horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Čínský národní cirkus

Email Tisk PDF

Na tuhle podívanou bychom asi lístky ze své vůle nesháněli, ale když nám spadly do klína, rádi jsme do KV Areny s Viktorkou vyrazili. Hned pět lupenů nám věnovala Martina Horů (nějaké pracovní benefity), a tak jsme mohli přizvat ještě tetu Popelku s Kačkou. Ještě před samotným začátkem byl trochu ořech s usazením do hlediště. Dle informací nešťastných organizátorek vytiskly dvě agentury stejné lístky, takže se to na place řešilo tu klidně, ondy malinko hystericky. My na přesazovačce každopádně vydělali a nakonec zakotvili v řadách 8, 9 a 10, tudíž jsme měli vše jako na dlani.

Celý článek...
 

Jo Nesbø – Švábi

Email Tisk PDF

Děj druhé knihy s Harrym Holem se odehrává v Bangkoku, kde byl zavražděn norský velvyslanec (a následně další řádka lidí). Oproti "australskému" Netopýrovi Nesbø kriminální (a pedofilní) zápletku přeci jen více zašmodrchává, jeden aby se v té záplavě postav s divnými norskými (případně thajskými) jmény ztratil. Harry Hole je na můj vkus a na jeden příběh až příliš "nesmrtelný", chytá tak trochu severský syndrom Lisbeth Salanderové, která přežije i kulku do hlavy. Ale jinak jsou Švábi správná gradující detektivka, poslední kapitoly je člověk nucen zhltnout najednou a rychle. Jo a zdá se, že právě v Bangkoku alkoholik Harry přičichne k opiu (viz. Levhart), žádná osudová láska se ovšem tentokrát nekoná.

 

Terry Pratchett - Malí bohové

Email Tisk PDF

Třináctá kniha zeměplošné série, opět v překladu Jana Kantůrka (jako vždy skvělém - hlavně ty hvězdičky v zápatí). Trochu mě překvapilo, že řada čtenářů řadí tuhle knížku mezi Pratchettovu nejzdařilejší. Já rozhodně nebyl zklamán, ale u Úžasné Zeměplochy už jsem se řehtal i víc. Možná že jsem nebyl dostatečně soustředěný, možná mě trochu minulo církevní téma. Na každý pád bůh Om ve vtělení malé želvy je výborný a v kombinaci s prostým novicem Brutou disponujícím geniální pamětí jsou dostatečně výraznou ústřední dvojicí. Hlavní padouch Vorbis a vůbec celá omniánská církev ve své olbřímí prohnilosti jsou k nakousnutí. No a dobrej týpek je taky postevník Severián Vít Paznehtul, který živoří v poušti v domnělém blahobytu tisícovek malinkých bohů. Autora je třeba ocenit, jak dokáže jednotlivé knihy Zeměplochy zasadit do jednotného a uceleného prostředí. Nejvtipnější postavou série je pro mne i nadále SMRŤ, byť ho v téhle knížce bylo pohříchu málo. ALE BYL!

 

Redl, Janoušek, Lenk - My tři a já

Email Tisk PDF

Tři známí (a moji oblíbení) folkoví písničkáři jsou i v civilu velcí kamarádi a podnikli spolu spoustu cest po světě. Každý z nich o těchto výletech napsal knihu, takže vznikla trilogie ve třech různých stylech. Léto četbě nepřeje, takže jsem to louskal hodně dlouho a nakonec si odnáším poznání, že ti tři jsou přeci jen lepší muzikanti (zmíním třeba vynikající společné album Zůstali jsme doma), než spisovatelé. Dobrý je, že si autoři na nic nehrajou a upřímně popisujou svůj pohled na svět a životní filozofii. Občas jsem se i zasmál. Touhu po cestování mi dílo nezpůsobilo, společnou a výraznou nití, která se táhne všemi knížkami je touha po českém pivu, kterou bych dlouhodobě nerad zažíval. Klucí to evidentně umí pořádně rozbalit, skoro mě až zaskočilo, kolik toho dokážou vypít a vykouřit. Ale co, jsou to holt umělci, tak jim je přáno.

 

Jiří Kulhánek - Vyhlídka na věčnost

Email Tisk PDF

Mluvčí Distribuované banky jezdí po světě a vyřizuje vzkazy = masakruje neřády (jo a jmenuje se Jan a je to, jak jinak, Čech.. což vždycky potěší). Po nuceném odchodu do důchodu neví roupama co dělat, tak kývne na nabídku zámožného klienta a pomůže mu získat loveckou trofej - hlavu Lucifera (při zpodobnění Pekla se Kulhánek volně inspiruje Dantem - původních 9 kruhů rozšiřuje na "dnešních" 15). Tím rozpoutá peklo na zemi (mrtví ožívají) a do konce knížky se to snaží dát nějak do kupy i s přispěním malé holčičky Fiony, upírky Karolíny a celého klanu Hashimoto z Nočního klubu.
Po dlouhé době jsem přelousk´ tlustou bichli (ten kindl je fakt skvělá věc) téměř na jeden zátah - jen těžko jsem se odtrhával. Žádná složitá a těžká Literatura, kdybych chtěl bejt zlej, napíšu krvavej brak. Ale sakra čtivej a dobře zauzlovanej brak. Oproti chronologicky přímočarému Nočnímu klubu se ve Vyhlídce pouští autor do časových skoků, takže se člověk chvílemi téměř ztrácí v ději. Humoru malinko ubylo, ale sem tam se člověk uchechtne. Závěr je sice trapně americkej, ale tak to má ve správné pohádce pro dospělé být.

 


Strana 5 z 15

Dojmy a postřehy


Právě připojeni - hostů: 57