horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Jiří Kulhánek - Vyhlídka na věčnost

Email Tisk PDF

Mluvčí Distribuované banky jezdí po světě a vyřizuje vzkazy = masakruje neřády (jo a jmenuje se Jan a je to, jak jinak, Čech.. což vždycky potěší). Po nuceném odchodu do důchodu neví roupama co dělat, tak kývne na nabídku zámožného klienta a pomůže mu získat loveckou trofej - hlavu Lucifera (při zpodobnění Pekla se Kulhánek volně inspiruje Dantem - původních 9 kruhů rozšiřuje na "dnešních" 15). Tím rozpoutá peklo na zemi (mrtví ožívají) a do konce knížky se to snaží dát nějak do kupy i s přispěním malé holčičky Fiony, upírky Karolíny a celého klanu Hashimoto z Nočního klubu.
Po dlouhé době jsem přelousk´ tlustou bichli (ten kindl je fakt skvělá věc) téměř na jeden zátah - jen těžko jsem se odtrhával. Žádná složitá a těžká Literatura, kdybych chtěl bejt zlej, napíšu krvavej brak. Ale sakra čtivej a dobře zauzlovanej brak. Oproti chronologicky přímočarému Nočnímu klubu se ve Vyhlídce pouští autor do časových skoků, takže se člověk chvílemi téměř ztrácí v ději. Humoru malinko ubylo, ale sem tam se člověk uchechtne. Závěr je sice trapně americkej, ale tak to má ve správné pohádce pro dospělé být.

 

Jo Nesbø – Netopýr

Email Tisk PDF

První kniha s norským kriminalistou Harry Holem v hlavní roli. Hole odlétá do Austrálie řešit případ mrtvé norské dívky. Děj je poměrně přímočarý, notný prostor je věnován Harryho minulosti a alkoholismu. Plusové body dávám autorovi za odvahu při komponování závěru, nicméně je znát, že Netopýr je prvotinou. Nesbø svůj spisovatelský um s přibývajícími knihami rozhodně vybrušoval. Zjistil jsem, že čtení v Kindlu má jednu nevýhodu - nevíte, kolik má kniha stránek a orientujete se pouze dle procentuálního ukazatele. V tomto případě mě pak zaskočilo, že kniha končila na hodnotě 86%. Zbylých 14 byl překlad anglických vět a ukázka z Nemesis.

 

Karel Plíhal 2015

Email Tisk PDF

Kája nám pohubnul, zestárnul, vlasy má nakrátko a bohužel nezahrál žádnou novou písničku. Asi od konečně vydaného alba Vzduchoprázdniny nic nezkomponoval. Zato novými básničkami nešetřil. Chrlil je po desítkách, možná půl koncertu vyplnilo mluvené slovo. Udržel jsem tři vzorky, zhruba takto: "Tělocvična pro seniory... fosilovna!", "Zoufale běhám po lese, hledám čím utřu dole se. Asi zavděk vezmu fotkou, s Babišem a se Sobotkou." a píseň čerpací stanice na malém městě - "Až já budu velká, bude ze mě Shellka." No k popukání. Jinak byl koncert klasická Plíhalovina - vyprodané městské divadlo (lupen do druhé řady 390 Kč), dokonale nazvučeno Jiřím Maškem, nepochopitelná lehkost složitého vybrnkávání (bílého telecastera vyměnil za fantastickou oranžovou elektroakustiku a klasickou španělku), důrazný zákaz focení a snaha vsugerovat divákům pocit, že interpret je na pódiu za trest. Přehrál skoro celé Vzduchoprázdniny a pár starších kousků (třeba Kluziště v novém aranžmá). Překvapilo mě (nikdy dřív jsem si nevšimnul), že nemá pod nohu stoličku a celý koncert zvládne odehrát s nohou přes nohu. Se čtvrthodinovou přestávkou hrál od půl osmý do deseti (dva přídavky 1+2 písně) a zvládnul zazpívat bez Nohavici Podzimní na tři nádechy... obdivuhodné! Ovšem pokřikovači z publika Nosorožce na přání nezahrál.

 

Jiří Kulhánek - Noční klub (I a II)

Email Tisk PDF

Po ostudně dlouhé době jsem vzal do ruky knihu (Kindla - praktická to věcička) a dobře se pobavil. Na webu najdete jen dva druhy hodnocení. Jedni knihu zatracují coby brak a škvár s mizernou češtinou, druzí ji vychvalují do nebes za námět, originalitu a čtivost. Těch druhých je drtivá většina, na cbdb.cz mají oba díly shodně 93%. Apropo, rozdělení do dvou dílů, jejichž vydání od sebe dělí tři! roky (2002 a 2005) je podivnou marketingovou záležitosí - knihy totiž naprosto plynule navazují.
Hned první kapitola připraví čtenáře na to, že o krev a haldy vnitřností nebude nouze. I když je Noční klub umě zasazen do reálného světa, je třeba moc nepřemýšlet a číst ho jako Tarantina. Pak si všechny ty zabijáky a upíry v čele s panem Tobiášem (a Tím druhým) vychutnáte bez újmy na psychickém zdraví. A ještě se budete chvílemi za břicho popadat.

 

Půldruhé hodiny zpoždění

Email Tisk PDF

V neděli jsme s Baruškou shlédli v pražském divadle StudioDva hru Půldruhé hodiny zpoždění. Společnost nám dělali Aleš s Barčou a všichni čtyři jsme se shodli, že to byl dobrý kus. Dokonce jsem se dvakrát zasmál i nahlas (samozřejmě už jsem zapomněl čemu). Představení trvá cca. hodinu a patnáct minut, což je tak akorát, aby vás dva herci na jevišti nepřestali bavit. O hereckých kvalitách dua Kolářová Lasica není třeba pochybovat, hru příjemně osvěžuje kombinace češtiny a slovenštiny. Téma manželského soužití po třiceti (nebo kolika) letech společného života bude aktuální vždycky, takže tahle hra nikdy nezestárne.

 


Strana 6 z 15

Dojmy a postřehy


Právě připojeni - hostů: 21