horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Stephen Clarke - Merde! Rok v Paříži

Email Tisk PDF

Lehká oddychovka, kterou si autor psal původně takříkajíc do šuplíku, aby se následně nestačil divit, jaký úspěch knížka zaznamenala napříč světem. Já ji konzumoval docela dlouho, zase jsem měl totiž dle referencí příliš velká očekávání a tak nějak mě to nestrhlo. Zkrátka borec z Anglie popisuje, kterak strávil rok v Paříži. Píše to takovou výstižnou novinářskou formou, člověk se čas od času zasměje a hlavně se dozví, jací jsou ti Francouzi komouši. Jo a velmi mě zaujala kapitola pojednávající o tom, jak vznikla Evropská unie... to je hodně slušně vybalancovaná nadsázka. Knížka má další dvě volná pokračování, která si ale nechám asi na jindy.

 

James Frey - Milion malých střípků

Email Tisk PDF

Neubráním se srovnání s Johnovo Mementem a skvělým filmem Requiem za sen. Freyova bichle o téměř 500 stranách je určitě silným a velmi čtivým zážitkem, ale pokud se pokusím vyjádřit se autorovým stylem - nevěřím, nevěřím, nevěřím. Skvělé ale nevěřím. Silné. Nevěřím. Chci to ale nevěřím. Hrozně se mi ulevilo, když jsem si vyguglil, že kniha je zčásti smyšlená fikce. Frey nějakou zkušenost s drogou zřejmě má, ale opravdový příběh ze skutečného života (neřkuli autobiografie) to být nemohl. Sice nejsem kdovíjaký odborník, ale i selský rozum mi stačí na prohlédnutí, že hlavní hrdina by popisované útrapy prostě nepřežil. Nebo Leonard - dobrák z podsvětí, ten mě taky dvakrát nepřesvědčil. Ovšem psychologické vykreslení Jamesova vnitřního boje se závislostí je perfektní a knížce hodně pomáhá i specifická forma (autor dokonce v předmluvě hovoří o vlastní gramatice) - časté opakování slov i vět, chybějící interpunkce... jó to musela být radost překládat. Rozhodně román nezatracuji (když šel James vytáhnout Lilly z drogovýho doupěte, tak jsem mu tak strašně fandil...) a doporučuju ho k přečtení, ale pokud ho autor prezentuje jako ryzí autobiografii, tak měl zkrátka trochu ubrat.

 

Lars Kepler - Paganiniho smlouva

Email Tisk PDF

Ke čtení této detektivky jsem přistupoval s drobným despektem, neb se Baruška vyjádřila v tom smyslu, že Hypnotizér byl lepší Paganiniho. A znovu se potvrdilo, že když člověk od díla nic moc nečeká, končí to dobře. Oproti odfláknutému konci Hypnotizéra je ve své druhé knize Kepler mnohem pečlivější, navíc to celé pěkně drží pohromadě a dá se tomu (víceméně) věřit. Joona Lina je sice jako kriminalista polobůh, ale sympaticky má také dost vlastních problémů. Téma zbrojního průmyslu je palčivě aktuální, celé se to čte jedna báseň. Mohu jen doporučit.

 

Jo Nesbø – Nemesis

Email Tisk PDF

Tak vyhlášená spisovatelská hvězda současnosti nezklamala, šup s Nemesis do pravýho sloupce. Hned první kapitola byla originální, což u toho času trendy severských detektivek (Kepler, Larsson, ...) nebývá samozřejmostí. Pak už to jelo v zaběhlých kolejí - spousta zvratů a vypiplaných řešeních Harryho Holea. Na můj vkus možná chvílemi příliš překombinované, ale oproti třeba Larssonovu Miléniu udržené v uvěřitelných mantinelech. A hlavně je mi sympatickej autor - onehdá jsem s ním četl nějakej rozhovor v Reflexu a je to doslova renesanční člověk podle mýho gusta - v mládí výborný fotbalista, vystudovaný ekonom, zpěvák populární norské kapely a nakonec plodný spisovatel... zkrátka typ člověka, který na co sáhne, to mu jde.

 

Terry Pratchett - Erik, Pohyblivé obrázky

Email Tisk PDF

Knížku na letní dovolenou jsem dolouskal až minulý týden, což je v případě mého oblíbeného, čtivého Pratchetta docela podezřelé. Je fakt, že jsem od něj četl i lepší kousky, ale žádnej propadák tahle sbírka taky nebyla. První část - Faust Erik byla rozsahem spíš povídka, žádný převratný nápady jsem tam nenašel, ale Mrakoplašovo zavazadlo dokázalo pobavit v každém případě. Pohyblivé obrázky jsou parodií na Holywood se vším všudy, tady se autor docela vyřádil. Hodně dobré jsou pasáže odehrávající se v Neviditelné univerzitě - hlavně nerozlučná dvojka arcikancléř a kvestor je k popukání. Poměrně málo do děje zasahuje můj oblíbený Smrť, budu si muset výhledově obstarat knihu Sekáč, ve které má hlavní roli. Tradičně musím pochválit překladatelskou vynalézavost Jiřího Kantůrka (právě jsem na wikipedii zjistil, že to není ten borec, co kreslí vtipy - to je totiž Pavel Kantorek).

 


Strana 8 z 15

Dojmy a postřehy


Právě připojeni - hostů: 21