horovi.info

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Terry Pratchett - Erik, Pohyblivé obrázky

Email Tisk PDF

Knížku na letní dovolenou jsem dolouskal až minulý týden, což je v případě mého oblíbeného, čtivého Pratchetta docela podezřelé. Je fakt, že jsem od něj četl i lepší kousky, ale žádnej propadák tahle sbírka taky nebyla. První část - Faust Erik byla rozsahem spíš povídka, žádný převratný nápady jsem tam nenašel, ale Mrakoplašovo zavazadlo dokázalo pobavit v každém případě. Pohyblivé obrázky jsou parodií na Holywood se vším všudy, tady se autor docela vyřádil. Hodně dobré jsou pasáže odehrávající se v Neviditelné univerzitě - hlavně nerozlučná dvojka arcikancléř a kvestor je k popukání. Poměrně málo do děje zasahuje můj oblíbený Smrť, budu si muset výhledově obstarat knihu Sekáč, ve které má hlavní roli. Tradičně musím pochválit překladatelskou vynalézavost Jiřího Kantůrka (právě jsem na wikipedii zjistil, že to není ten borec, co kreslí vtipy - to je totiž Pavel Kantorek).

 

Jarek v Lokti

Email Tisk PDF

Naše letošní dovolená vyvrcholila pátečním koncertem Jarka Nohavici v loketském amfiteátru. Tůze jsem se těšil a ... bohužel to nedopadlo všechno podle mých představ. Kdybych tušil, že do prostoru o kapacitě cca. 2000 lidí prodají pořadatelé 4,5 tisíců vstupenek (samozřejmě bez vyznačených míst), tak bych se ani nesnažil být na místě včas a zabrat slušná místa. Při příjezdu od "šestky" nám kudlu do zad vrazil zákaz vjezdu do Lokte od nemocnice, to už jsem byl vytočenej ala Luboš lakatoš. No nic, vrátil jsem se do Varů a jel po starý. Na mostě jsem vyhodil Barušku se Špáčou (to už bylo zřejmý, že všechna místa v amfíku jsou besetz) a další půlhodinu jsem se zoufale snažil najít místo na zaparkování. Ufff. Nakonec jsme se utábořili hned vedle pódia, takže jsme mistra měli takříkajíc na talíři (ovšem přes černou síťovinu), zato s výrazně degradovaným zvukem (oproti třeba Fořťákum, kteří seděli na schodech vysoko nad podiem, takže zvuk měli excelentní, ale z Nohavici jen malou zrzavou tečku v dáli). Vlastní výkon Jaryna byl samozřejmě TOP, zahrál toho opravdu hodně a doprovodný akordeon Roberta Kusmierskiho byl fakt heboučkej (nebo jak bych to přiblížil). Hrály se starý pecky, nový písničky (ještě že jsme měli "Tak mě tu máš" dokonale naposlouchané) i typicky koncertní vypalovačky (Přívozská puť, speciální Cukrářská bossanova nebo smršť heligonkových sprostonárodních). Za těch 350 bych příště do takovýhle monstrózní mega akce nešel, koncert v Thermalu byl minule po všech stránkách větším zážitkem.

 

Andrew Cullen - Deník těhotného muže

Email Tisk PDF

Vtipnej prolog dával tušit, že to bude veselé čtení. Bohužel, ač se zdálo, že je to hltavá jednohubka, zhruba od poloviny to začalo být dlouhý, dlouhý, dlouhý. Takže všechny budoucí otce od čtení sice nezrazuju, ale můžete v klidu přeskakovat věty, stránky, dny. Je to pořád dokola to samý. Jo a hlavně by si to měli přečíst ti, co neustále nadávají na zdravotní systém v ČR, na fronty v čekárnách apod. I já se chytnul za nos, když jsem se dozvěděl, jak to maj v te anglii blby (až se mi z toho rozum hrbi).

 

TEAM

Email Tisk PDF

Přízvisko Final Tour 2012 dávalo tušit, že by mohlo jít o poslední koncertní šňůru kapely TEAM před odchodem do důchodu... ovšem při koncertě nepadla o nějakém loučení zmínka, takže asi ne. A to přitom Habera zpěv docela často prokládal mluveným slovem, tu si dobíral prodejce světelných tyčinek, tu řešil semifinálové derby na hokejovém MS (jak bídně to dopadlo všichni víme).

Můj problém s touhle kapelou je, že to není úplně můj šálek kávy a účast na koncertě jsem bral spíš jako společenskou záležitost (krom Lukyho se účastnila kompletní KolaBanda). Písničky naposlouchaný nemám a slovenským textům nerozumím (a často si do písniček vkládám nesmyslná slova), přesto jsem snad kromě tří, čtyř songů všechny zahrané hity znal (za svojí éru natočili něurekom peciek, to sa mosí chalanum nechať). Výprava byla velkolepá, obrovské zázemí zvukařů (byť zvuk jsem zažil i o dost lepší - Čechomoři v Thermalu, ovšem zřejmě je rozdíl nazvučit velký sál a arénu), lasery a světla, jen ten Palo měl zpočátku trochu problémy ve výškách (postupem to asi zvukaři byli schopni korigovat), středy a spodky byly OK. Hráli přes dvě hodiny, takže dávám nezaujatých 70%.

 

Záskok

Email Tisk PDF
Do Varů zavítali Cimrmani se svou možná nejlepší hrou, a i když byl lupen na galerku za né zrovna lidových 400 Kč, neváhali jsme a v šestičlenné sestavě (klasika i s Lukym, který nás jako bonus svezl zelenou žabičkou) vyrazili v den svátku osvobození za kulturou. Divadlo praskalo ve švech a i z třetí řady druhé galerie bylo jeviště snesitelně dohlédnutelné. Asi nemá smysl pouštět se do detailního rozboru semináře a hry, mohu jen konstatovat, že Zdeněk ve své životní roli Karla Infelda Prácheňského potvrdil předpoklady a byl famózní. Je zajímavé, že se člověk musí smát, i když zná celý kus skoro nazpaměť. Pravdou je, že na pár místech byla hra (hlavně v první části před předstávkou, kdy Prácheňský dorazí vlakem z Plzně a na place nacvičuje na večer) oživena několika nově přidanými replikami a scénkami z nichž si vzpomenu maximálně na jméno Sisoj Psojič Rispoloženskij pomlčka Potapič a Svěrákův umný trik s jablkem. Jo a v semináři byl změněn poslední bod hereckého desatera - bohužel jsem neudržel jakým způsobem - už holt stejně jako děda a sousedka udržím taky jen jednoho sousedovic malýho Mirka.
Závěrečné stending ovejšns si Svěrák, Čepelka, Kašpar, Penc, Rumlena i Šimon určitě zasloužili (a užili).
 


Strana 8 z 15

Dojmy a postřehy


Právě připojeni - hostů: 25