Náchod - perla severozápadu

Pondělí, 18 Červenec 2005 01:00 MH
Tisk
Svatební dar coby kulturně mystifikační zájezd do Náchoda z dílny divotvůrců NaUč se zapsal zlatým písmem do našeho manželského života a svou precizní připraveností, brilantní realizací a všudypřítomnou mystifikací předčil veškerá naše očekávání. Oslavnou akci vymysleli a zorganizovali náčelník s učitelem a svou milou přítomností oblažili Markétka, Klusi, Darima a po již tradičních a tak trochu očekávaných přehmatech také zmatený nespolehlivec a věčný kverulant Buča, dorazivší večír busem na stojáka. Naopak se zájezdu nezúčastnil lékárník, který ale už černý puntík dostala, a tak to tady nebudu víc rozmazávat.
Z Prahy se vyráželo dvěma vozy kolem poledne, a to náčelníkem duchapřítomně zvolenou severní cestou, jež nám umožnila spatřit krásy Jičínska, ochutnat něco zdejší krmě, jenom ten Rumcajs se neukázal. Po příjezdu na náchodské náměstí přesvědčil náčelník všechny členy výpravy o pozici a síle své mateřské firmy (a tajemného mecenáše naší výpravy), když nám byly postupně nabídnuty jakékoliv pokoje v nové i staré části hotelu Beránek a nakonec i celé prezidentské apartmá. Naše druhé náchodské zastavení se odehrálo na zámku, kam jsme se vydrápali po 323 schodech, a kde nás přivítal medvěd a lajGt číšník. Následovala večeře v Redutě (pod záštitou tajemné bečovské pobočky firmy ING) s nachystaným speciálním salonkem s teráskou (výhled na zámek), kterou okořenilo vynikající jídlo (vše za 69), příchod zpozdilce Buči, rozladěné křídlo a hlavně čtyřicetiletý mecenáš Ivan Barnabáš z Rabštejna alias roušky tajemství zbavený Adam, který hned po příchodu poručil donést dvě vychlazené lahvinky Bohemky, čímž určil další směr večera. Na tomto místě nemohu nevzpomenout příjemné náchodské překvapení v podobě místního ležáku Primátor, který mě osobně významně oslovil, zachutnal a v kombinaci se šampíčkem zbolehlavil. S Baruškou jsme se zavčasu přemístili na lože, a tak jsme mohli z okna hotelu v klidu sledovat bleskový přesun zbytku výpravy průtrží mračen.

Sobota začala řádnou snídaní formou bufetu v hotelové restauraci a pokračovala volnou procházkou městem spojenou s nákupy. Kolem poledního pak přišel jeden z vrcholů celého víkendu, kdy před hotel připrděl Velorex a v něm Aleš s Adamem. Měl jsem tu čest projet se s manželkou po náměstí, řízení třístopého vozidla bylo vskutku labužnickým zážitkem. Než jsme se vzpamatovali z překvapení, přihasil si to hadraplán číslo dvě, se kterým bylo plánováno vytvoření zápisu do náchodské knihy rekordů. A podařilo se! Stopatnáctikilový dvoumetr kluk jak Buk se nakonec za volant opravdu nasoukal a dokonce objel náměstí. Následně celá výprava nasedala do vozů, vydala se na triumfální prdlavkovou cestu městem a po zdolání dlouhého a strmého stoupání dorazila na Dobrošov. Z rozhledny Jiráskovy chaty byl krásný výhled do kraje, tak jsme se pokochali, podiskutovali na téma ponožky v sandálkách a valili zpět. Následoval výlet do polských lázní Polanica Zdrój, kde se nic zvláštního neudálo, byli jsme takoví ňáký líný... škoda, že jsme nenašli více sil a nenašli autíčkový tobogán, který jsem našel až na internetu. Ale asi to bylo tím, že už jsme nedočkavě očekávali vrchol a zlatý hřeb celého zájezdu- seminář + divadelní hru o vzniku Náchodu. Tady nenacházím dost barvitých slov, a tak jen slibuji, že se pokusím získat souhlas autorů a zveřejnit zde jednotlivé přednášky semináře a text divadelní hry (a jako bonus tu máme ještě deník z učitelova pera). Jen dodám, že herecké výkony byly excelentní a nezbývá než se těšit na vydání slibovaného DVD (aktualizováno 6.11.2006 - DVD je na světě a je to bomba :-).

V neděli jsme se rozloučili s Náchodem a vyrazili do Adršpachu. Zdejší pískovcové skály stojí opravdu za pozornost, jen těch polských turistů bylo snad až příliš a ceny také nebyly zrovna lidové. Poobědvali jsme v Trutnově, zejména náčelníkova parmská pizza byla k nakousnutí. A to už byl vlastně konec naší výpravy. Auto s pražákama valilo na Prahu a my ze západu jsme se domů nakonec taky dostali (i když nás přejetá odbočka na Mělník přišla setsakra draho).

Závěrem už zbývá jen od srdce poděkovat všem účastníkům zájezdu, zejména pak dvojici autorů Alešovi se Špačkem - chlapi DÍK!!!